Ankara - Několik tureckých skupin bojujících za ochranu lidských práv začalo sbírat petiční podpisy na podporu přezkoumání případu exprezidenta a bývalého generála Kenana Evrena, který vedl vojenský převrat v roce 1980. Petici organizace rozjely jen den po schválení referenda o ústavních změnách. Právě jeden z dodatků ruší imunitu pro ty, kdo se podíleli na vojenských pučích.
Strůjci puče v Turecku z roku 1980 se možná dočkají soudu
Po včerejším schválení referenda výrazně vzrostla pravděpodobnost, že se účastníci puče dostanou před soud. Okleštění imunity vysokých důstojníků, kteří měli převrat na svědomí a zároveň diktovali podobu dosavadní ústavy, podporuje i současný premiér Recep Tayyip Erdogan. Ten se chce sám zasadit o to, aby zmiňovaní důstojníci byli souzeni.
Generál Evren stál v čele posledního puče v Turecku dne 12. září 1980. U moci vydržel až do roku 1989, přičemž za dobu jeho vlády bylo popraveno padesát lidí, další statisíce byly zadrženy a stovky lidí zmizely beze stopy. Právě za to chtějí turecké lidskoprávní organizace dostat zodpovědné osoby před soud. Generál Evren však tvrdí, že vojenský puč byl zcela nezbytný, zabránil prý dalšímu násilí mezi příznivci pravice a levice, které si před převratem vyžádalo 5000 mrtvých. Dnes je generálu Evrenovi 93 let.
GALERIE
videogallery_47753
Turecké referendum - krok k Evropě a politické dominanci premiéra
Podle evropských médií se Turecko po schválení včerejšího referenda přiblížilo Evropské unii. Reforma ústavy přináší řadu kroků, které by měly vést k modernizaci země – posiluje např. práva žen. Některá média však upozorňují na to, že reforma vypadá sice na první pohled slibně, na druhé straně může premiéru Recepu Tayyipu Erdoganovi poskytovat mnoho prostoru pro vládu. Značně se prý posiluje pravomoc exekutivy nad justicí.
„Turecko vstupuje do moderní doby. Většina Turků nechce návrat do dob politické izolace a ideologických bojů, přejí si demokratickou a liberální zemi,“ napsal bavorský deník Süddeutsche Zeitung. „Evropa by z tohoto poselství také měla mít radost,“ dodává.
Naproti tomu konzervativní deník Die Welt se pozastavuje nad tím, že schválená reforma představuje přílišnou všehochuť změn, „podávanou v dobře prodejném obalu“. „Kdo hlasoval pro rozšíření práv žen, hlasoval také pro možné zvýšení vlivu umírněné islamistické strany na státní aparát. Kdo hlasoval proti posílení vlády, odmítl také posílení práv handicapovaných,“ míní list.
Krok k Evropě a politické dominanci
Francouzský deník Libération vidí ve většině přijatých ústavních změn „posílení demokracie“, ale „dvě z nich značně posilují pravomoc exekutivy nad justicí“. Deník Le Figaro píše, že „vítězství reforem vypadá na první pohled jako plebiscit na podporu šéfa vlády, ale zároveň potvrzuje ideologické pnutí mezi obyvatelstvem, hluboce rozděleným mezi příznivce a odpůrce vládnoucí islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP)“.
Podle řeckého listu Ethnos „Erdogan položil základy pro pokračování své politické dominance. To představuje velkou výzvu pro opoziční strany a justiční establishment“. Španělský deník El País míní, že „Turci udělali krok k Evropě“. Turecko se 30 let po posledním převratu s tanky v ulicích začíná podobat normální zemi„. Deník ABC vítá “největší reformu v moderních dějinách Turecka„. “Erdogan si vytvořil nástroj, kterým může od základů změnit zemi podle svých představ. Nyní uvidíme, jaké Turecko si islamistický předák vlastně představuje," dodává.
EU i USA schválení reforem potěšilo
Zástupci Spojených států i Evropské unie uvítali schválení reforem jako velký krok ke vstupu země do EU. Podle člena Evropské komise pro rozšíření Štefana Füleho je výsledek referenda „krok správným směrem“. Turecko ale musí řešit také další priority, jako jsou svoboda slova a náboženská svoboda, aby vyhovělo evropským měřítkům.
V telefonickém rozhovoru popřál dnes tureckému premiérovi Recepu Tayyipu Erdoganovi také americký prezident Barack Obama.
GALERIE
Vojenský puč v Turecku v roce 1980