Bajkonur - Sovětský vesmírný výzkum zaznamenal 24. září 1970 jeden ze svých výrazných úspěchů. Poprvé v dějinách kosmonautiky byl získán vzorek měsíčního povrchu bez asistence lidské ruky. Na Měsíci totiž 20. září zmíněného roku přistála automatická kosmická stanice Luna 16, jejíž návratový modul vzorky přivezl zpět na Zemi.
Sověti získali jako první vzorek Měsíce bez asistence lidské ruky
Start nosné rakety Proton K/D se sondou byl krátce po poledni 12. září 1970 z kosmodromu Bajkonur. Nejprve byla vynesena na nízkou oběžnou dráhu 185-241 km nad Zemí a z ní za 70 minut pomocí nosné rakety pokračovala v letu směrem k Měsíci. Jediná korekce během přeletu byla provedena 13. září.
Téměř o půlnoci 16. září se u Měsíce zapálil na chvíli brzdící motor a sonda se tak ocitla na selenocentrické oběžné dráze. Pomocí dvou drobných korekcí byly parametry dráhy upraveny. Dne 20. září bylo provedeno měkké přistání na povrchu v oblasti Moře hojnosti. Ještě před ránem byla vrtačkou odvrtána hornina, dopravena i s tímto vzorkem zpět do sondy a dvě hodiny poté již návratové pouzdro odstartovalo na zpáteční cestu k Zemi.
Rozhovor s Karlem Pacnerem (zdroj: ČT24)
Dne 24. září se sonda dostala k Zemi, oddělilo se od ní přistávací pouzdro se vzorkem a přistálo s ním zabržděno padákem na území Kazachstánu osmdesát kilometrů jihozápadně od Džezkazganu. Jedenáctidenní mise byla úspěšně splněna.
Část ze vzorku se dostala do rukou československých vědců
Hmotnost nahodile získaného vzorku činila pouhých 101 gramů. Američtí astronauti už v té době při každé misi přiváželi z Měsíce desítky kilogramů pečlivě vybraných a zdokumentovaných hornin. Ze vzorku z Luny 16 putoval více než jeden gram i do laboratoří československých vědců. Následující Luna 17 už nesla lunochod, jehož přínos pro výzkum Měsíce byl mnohem významnější.
Série nepilotovaných vesmírných misí Sovětského svazu v rámci programu Luna začala v roce 1959 a byla zaměřena na dosažení a prozkoumání Měsíce. Program byl uzavřen v roce 1976.