Původním plánem bylo vytvoření konfederace. I spolkový kancléř Helmut Kohl se na sjednocení Německa tvářil zpočátku vlažně. „V prosinci 1989 ještě politické prostředí nebylo zralé, to se vyvíjelo až po zhroucení Varšavského paktu. Kohl ale ve sjednocení věřil,“ prohlásil Haindl.
Kvůli rychlému vývoji situace v Německu panovaly po světě obavy. Kromě sjednocení Německa postupně docházelo k novému uspořádání celého evropského kontinentu. Československá vláda ale proces podporovala. Británie v čele s Margaret Thatcherovou se na něj naopak dívala spíše podezřívavě. „Americký souhlas a porozumění byly v tomto případě klíčové,“ podotkl velvyslanec.
Interview ČT24
Velvyslanec Německa Johannes Haindl:
„Němci jsou vděční tehdejší československé vládě pod Václavem Havlem a ministrem zahraničí Dienstbierem, kteří rychle zjistili, že znovusjednocení Německa je součástí evropského systému integrace a evropský kontinent nemůže srůst, pokud bude Německo rozděleno.“
Rusko nakonec „prodalo“ východní Německo za dvacet miliard marek. Součástí dohod pak bylo, že Německo přitaká evropské integraci a vymění marku za euro.
Deset procent Němců by ovšem i po dvaceti letech chtělo zpět berlínskou zeď mezi Východem a Západem. Podle zprávy o společnosti z roku 2010 si návrat před rok 1989 přeje 9 procent východních a 11 procent západních Němců. „Je v tom určitá nostalgie. Lidé rádi vzpomínají a zapomínají přitom to, co bylo špatné,“ konstatoval Haindl. Východní Němce trápí ale dvojnásobná nezaměstnanost a také nižší platy než jejich západní spoluobčany. Kdy se situace opravdu vyrovná, nikdo neví.
Vztahy mezi Českou republikou a Německem nebyly podle velvyslance nikdy tak dobré, jako jsou dnes. „V současné době nemáme vážnější bilaterální problém, který by nějakým způsobem zatěžoval vzájemné vztahy,“ prohlásil Haindl.