Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získal britský fyziolog Robert Edwards, průkopník umělého oplodňování a inovátorem v léčbě neplodnosti u lidí. „Jeho úspěchy umožnily léčbu neplodnosti, zdravotního stavu, který trápí velkou část lidstva včetně více než deseti procent všech párů na světě,“ uvedl švédský Královský karolinský institut v prohlášení k udělení ceny. Bývalý profesor na Cambridgské univerzitě, který před týdnem oslavil 85. narozeniny, a jeho už zesnulý kolega Patrick Steptoe v roce 1968 dokončili výzkum mimotělního oplodňování ženských vajíček. Díky jejich objevům se v roce 1978 narodilo první dítě „ze zkumavky“ a následně se mohly miliony neplodných párů těšit z potomků.
Nobelovku za lékařství získal průkopník léčby neplodnosti Robert Edwards
Edwards získal už v roce 2001 prestižní americkou lékařskou cenu Alberta Laskera. Od té doby se na veřejnosti příliš neobjevoval, ačkoli svým výzkumem nepřímo pomohl na svět čtyřem milionům dětí. Jeho kolega Steptoe zemřel v roce 1988.
Robert Edwards
se narodil 27. září 1925 v Leedsu. Vystudoval biologii na univerzitě ve velšském Bangoru a skotském Edinburghu. V roce 1958 nastoupil jako vědec do londýnského Národního institutu pro lékařský výzkum. O pět let později odešel do Cambridge, kde nejprve vyučoval na univerzitě, posléze si se svým kolegou Patrickem Steptoem založili kliniku Bourn Hall Clinic.
GALERIE
videogallery_000103202
Na metodě mimotělního oplodnění začal Edward pracovat počátkem 50. let minulého století. Vyšel z předchozích objevů, podle nichž bylo možné oplodnit králičí vajíčko spermatem i mimo tělo samice, a pokusil se najít metodu, která by byla aplikovatelná u lidí. Během svého výzkumu Edwards popsal princip dozrávání vajíček, objasnil význam hormonů pro tento proces a objevil podmínky, za kterých jsou vajíčko a spermie schopny oplodnění.
V roce 1969 se Edwardsovi poprvé podařilo uměle oplodnit lidské vajíčko mimo tělo ženy. Spolu s gynekologem Patrickem Steptoem proto Edwards metodu dále vylepšoval a společně nakonec vyvinuli použitelnou terapii. Louisa Brownová, první dítě „ze zkumavky“, se narodila 25. července 1978. Od té doby se tímto způsobem podařilo počít přibližně čtyři miliony osob lidí.
„To je naprosto skvělá zpráva pro všechny, kdo se zabývají léčbou neplodnosti. Profesor Edwards je naprosto vynikající vědec,“ řekl člen výboru české Asociace reprodukční embryologie Pavel Trávník, který se prý s Edwardsem osobně zná. Trávník byl členem týmu, který zavedl asistovanou reprodukci v bývalém Československu a provedl výkon, který vedl k narození prvního „dítěte ze zkumavky“ ve střední a východní Evropě roku 1982.
Na Edwardsovy objevy navazuje výzkum kmenových buněk
Na Edwardsovu techniku podle Josefa Syky z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR navazuje výzkum kmenových buněk a terapeutického klonování. Syka podotkl, že i český zákon z roku 2006 umožňuje použít embryí zmrazených na klinikách k léčbě. „Stále je ale kolem toho celá plejáda etických problémů,“ uzavřel s poznámkou, že katolická církev například zaujímá i k „dětem ze zkumavek“ stále negativní stanovisko.
Mnozí prominentní experti považovali za favorita letošní lékařské Nobelovy ceny japonského biologa Šinju Jamanaku, jenž přišel na způsob získávání kmenových buněk z kůže.
Lékařství a fyziologie je každoročně prvním oborem, v němž se Nobelova cena vyhlašuje. Součástí prestižního ocenění je odměna ve výši deset milionů švédských korun (zhruba 265 milionů korun českých). V úterý bude oznámeno jméno nositele Nobelovy ceny za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek Nobelovy ceny za mír. V pondělí 11. října bude ohlášen laureát ceny za ekonomii.