Peking - Jedním z favoritů letošní Nobelovy ceny míru je čínský disident Liou Siao-po. Momentálně je vězněný za publikaci Charty 08. Dokument inspirovaný československým vzorem ze sedmasedmdesátého požaduje konec vlády jedné strany a svobodu slova. Nobelův výbor oznámí jméno laureáta ceny, který se nejvíce zasloužil „o bratrství mezi národy“, během pátečního odpoledne.
Získá Nobelovu cenu míru první Číňan?
Literární kritik a disident Liou Siao-po strávil v trestnicích, převýchovných táborech a v domácím vězení řadu let. Poprvé po studentských nepokojích v roce 1989. Od té doby nemá na vybranou. „Chcete-li žít v diktatuře důstojně a upřímně, musíte usilovat o zlepšení lidských práv a svobodu slova,“ říká Liou Siao-po.
K současnému trestu byl Liou odsouzen za rozvracení státu o Vánocích v loňském roce. Podle jeho právníků a manželky neprávem, protože svoboda slova je zaručená čínskou ústavou. „Ukazuje to, jací jsou to slaboši. Bojí se dokonce i pera, hlasu, jiného názoru. Myslím si, že kdo žije ve strachu, jsou oni, ne my,“ přemýšlí disidentova manželka.
Reportáž Tomáše Etzlera (zdroj: ČT24)
Číňana podporuje i Václav Havel
Udělení ceny Liouvi podporuje řada čínských akademiků a světových osobností. „Dnes, kdy se Čína stává světovou industriální mocností, kdy s ní chce každý vycházet co nejlépe a obchodovat, je obzvlášť aktuální, aby světové společenství dalo najevo, že obchod není vše a že jsou i jiné hodnoty, které je třeba respektovat,“ nabádá Václav Havel.
Podle právníků by cena samotnému Liouvi pravděpodobně nepomohla. „Naopak, jestli cenu dostane, vláda bude muset ukázat svůj postoj. Čím více máte mezinárodní podporu, tím mohou být přísnější. Těžko říct,“ uvažuje obhájce laureáta.
Byla by to první Nobelova cena v historii udělená občanu Číny. Řada odborníků z čínských univerzit nebo z akademie věd se shoduje, že stamiliony Číňanů by proto byly na Liou Siao-pa hrdí. I to čínskou vládu podle nich znervózňuje.
Nobelova cena za mír se obecně považuje za nejkontroverznější z vyhlašovaných cen. Její udělení už několikrát vyvolalo vášnivé debaty. Největší v roce 1994, kdy cenu získal Jásir Arafat, vůdce Palestinců, který ještě před svým „polepšením“ organizoval teroristické útoky. Loni komise, pro mnohé překvapivě, ocenila amerického prezidenta Baracka Obamu. Výbor vyzdvihl jeho úsilí o posílení světové diplomacie a spolupráce mezi národy.