Oslo - Nobelovu cenu míru letos získal čínský disident Liou Siao-po. Výbor ho ocenil za jeho úsilí v boji za lidská práva. Liou Siao-po byl loni v prosinci čínským komunistickým režimem odsouzen k 11 letům vězení za podvracení státu. Je totiž zakladatelem čínské iniciativy za zlepšení lidských práv Charta 08, která se inspirovala někdejší československou Chartou 77.
Nobelova cena míru pro disidenta Liou Siao-poa
Výbor pro udělování cen udělil letošní Nobelovu cenu míru Liou Siao-poovi „za jeho dlouhé a nenásilné úsilí v boji za lidská práva v Číně“.
„Už přes dvě dekády se Liou Siao-po zasazuje o dodržování lidských práv v Číně. Byl účastníkem protestů na náměstí Tchien-an-men v roce 1989, je jedním z autorů Charty 08, manifestu za lidská práva v Číně, který byl vytvořen k 60. výročí OSN,“ píše se v prohlášení organizace pro udělování cen.
GALERIE
videogallery_43881
Liou Siao-po:
„Kdo si chce v rozporuplné společnosti ponechat svou čest, musí bojovat za lidská práva a svobodu vyjadřování. Vězení k tomu patří. Nestěžuji si, je to cesta, kterou jsem si sám zvolil.“
V Chartě 08 navrhlo několik set čínských aktivistů 19 opatření ke zlepšení lidských práv v Číně. Charta 08 usiluje o ochranu lidských práv, menšin, svobody slova a životního prostředí, o nezávislé soudnictví, o demokracii a o kontrolu státní moci.
Liou Siao-po
* 28. prosince 1955 v Číně.
Má doktorát ze studia literatury na univerzitě v Pekingu. Je to literární kritik, o literatuře i přednášel. Po roce 1989 byl odsouzen na 2 roky vězení, po propuštění nesměl už přednášet. V roce 1996 skončil znovu kvůli svým názorům na 3 roky v pracovním táboře. Zde se oženil s čínskou disidentkou Liou Sia.
Když byl v roce 199 propuštěn, znovu začal kritizovat čínskou vládu, třeba kvůli její politice v Tibetu. Dosud nejvýznamnějším Liouovým počinem je ale sepsání Charty 08, ze kterou si nyní odpykává 11letý trest.
Výbor pro udělování Nobelových cen upozorňuje, že v čínské ústavě je charta lidských práv, která lidská práva zaručuje, výbor ale poznamenává, že Peking tato práva nedodržuje.
Literární kritik a disident Liou Siao-po strávil v Číně řadu let v převýchovných táborech i v domácím vězení. Poprvé ho zatkli právě po studentských nepokojích v roce 1989.
Ocenění pro Liou Siao-poa přivítali další čínští disidenti. Ne však vláda v Pekingu. Peking před udělením ceny čínskému disidentovi varoval. Čína hrozila, že pokud se Liou Siao-po stane laureátem Nobelovy ceny míru, bude to mít následky pro norsko-čínské vztahy. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí minulý měsíc uvedla, že aktivity Liou Siao-poa jsou naprosto v rozporu s cíli Nobelovy ceny. Dnes toto stanovisko opět Peking zopakoval. Čína označila udělení ceny Liouovi za „nepřátelské gesto“. „Muž, o kterém mluvíte, byl čínským soudním systémem odsouzen, protože porušil zákon. To, co udělal, jde proti úsilí nositelů Nobelovy ceny. Pan Nobel chtěl, aby Nobelovy ceny míru byly udělovány těm, kteří přispěli k míru mezi národy,“ říká mluvčí ministerstva.
Liou Siao-po patřil k horkým kandidátům na letošní cenu, jeho nominaci podpořila řada světových osobností, včetně bývalého českého prezidenta Václava Havla. Ten dnes rozhodnutí výboru přivítal: „Rád bych znovu ocenil vznik Charty 08 a všechny její signatáře i jejich rodiny. Uznání zaslouží rovněž norský Nobelův výbor za to, že se nenechal zastrašit čínským varováním a nenadsadil ekonomické zájmy nad lidská práva.“ K výzvám po udělení ceny Liou Siao-poovi se připojili i minulí držitelé Nobelovy ceny za mír, jako je arcibiskup Desmond Tutu a tibetský duchovní vůdce dalajlama.
Liou Siao-po je první čínský disident, který Nobelovu cenu za mír dostal. Není ale jasné, zda si ocenění, tedy plaketu s diplomem spolu s peněžní odměnou v přepočtu asi 26,5 milionu korun, bude moci 10. prosince spolu s dalšími laureáty převzít. Jeho manželka Liou Sia sice už vyzvala čínské úřady, aby ho propustily. „Rád bych využil této příležitosti k opětovné výzvě vládě Číny, aby propustila Liou Siao-poa a další vězně svědomí, kteří byli zavřeni za to, že uplatňovali svou svobodu vyjadřování,“ přidal se také tibetský duchovní vůdce dalajlama. Vzhledem ke kritické reakci Pekingu se ale propuštění Liou Siao-poa nedá očekávat.
Podle zpravodaje ČT v Číně Tomáše Etzlera policie odvezla disidentovu manželku do věznice, ve které je Liou Siao-po držen.
Nobelova cena míru
V závěti z roku 1895 žádá Alfred Nobel, aby byla udělena tato cena člověku: „který vykonal nejvíce pro bratrství mezi národy, zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“.
Vůbec poprvé se cena udělovala v roce 1901, tehdy ji získali zakladatel Červeného kříže Jean Henry Dunant a zakladatel první francouzské organizace na podporu míru Frédéric Passy. Celkem od roku 1901 získalo Nobelovu cenu míru 120 laureátů. Z toho bylo 40 žen, 23krát nedostal cenu jednotlivec, ale celá organizace.
Na rozdíl od ostatních se cena za mír neuděluje ve Švédsku. Nobelovu cenu uděluje pětičlenná komise, kterou volí norský parlament. Nobelova cena za mír se obecně považuje za nejkontroverznější z Nobelových cen. Její udělení už několikrát vyvolalo vášnivé debaty. Největší v roce 1994, kdy cenu získal Jásir Arafat, který jako vůdce Palestinců organizoval teroristické útoky. Loni pak komise ocenila amerického prezidenta Baracka Obamu. Výbor vyzdvihl jeho úsilí o posílení světové diplomacie a spolupráce mezi národy.
Přehled všech laureátů Nobelovy ceny za mír najdete ZDE
Kdo byl také nominovaný na Nobelovu cenu míru, ale nezískal ji?
- Josef Stalin
- Adolf Hitler
- Benito Mussolini
- Mahátma Gándhí
- Michael Jackson
Co jste možná nevěděli…
Má se za to, že laureátem Nobelovy ceny míru byl například i britský premiér Winston Churchill, ten sice v roce 1953 získal Nobelovu cenu, bylo to ale za literaturu.
GALERIE
Čínský disident Liou Siao-po