Kyrgyzstán odvolil, výsledky příští týden

Biškek - Ostře sledované parlamentní volby se dnes konaly ve středoasijském Kyrgyzstánu. Téměř tři miliony voličů rozhodly nejen o 120 poslancích, ale i o experimentu, který v oblasti nemá obdoby. Nová kyrgyzská ústava ruší prezidentskou formu vlády a zavádí parlamentní demokracii. Reformátoři doufají ve stabilitu. Volby byly první od etnických násilností, které si v červnu vyžádaly přes 400 mrtvých. Voliči vybírali poslance parlamentu z 29 stran. První částečné výsledky budou podle volební komise zveřejněny v pondělí, konečný součet by měl být znám v polovině týdne. K urnám přišlo 43,3 procenta voličů.

Podle prvních odhadů vede strana Ar-Namys (Důstojnost) bývalého proruského premiéra Felixe Kulova (22,1 procenta), v těsném závěsu je Sociálnědemokratická strana Kyrgyzstánu Almazbeka Atambajeva, který je považován za jednoho z favoritů voleb (20,7 procenta).

Ve volbách nešlo jen o Kyrgyzstán, ale o možné změny v celé střední Asii. I když je těžké předpovědět výsledek, voliči rozhodně přepíší rozložení sil. Premiéra vybere vítězná strana nebo koalice a jeho kabinet povede zemi. Postsovětský Kyrgyzstán se tak vzdaluje systému prezidentů se silnými pravomocemi, který ve střední Asii dominuje. To by mohlo inspirovat i další. Pesimisté nicméně varují, že reformy a pluralitní svobody mohou přivést Kyrgyzstán do chaosu a že případná nestabilita otevře dveře muslimským radikálům.

Roza Otunbajevová, prezidentka Kyrgyzstánu:

„Nedojde k žádným volebním podvodům, jako za prezidentů Bakijeva nebo Akajeva. Každá strana získá přesně tolik hlasů, kolik jí voliči dají. A doufáme, že strany ukáží dobrou vůli a výsledky přijmou.“

Předvolební kampaň proběhla v Kyrgyzstánu klidně. S napětím se očekával průběh hlasování zejména v jihokyrgyzském městě Oš, které stále ještě nese známky etnických nepokojů mezi Kyrgyzy a Uzbeky.