San José - Kostarika, ležící přímo uprostřed Latinské Ameriky, je jedním z nejrozmanitějších území v živočišné říši na celém světě. Její rozloha je jenom tři setiny z celkového povrchu země, ale na takovém malém území jsou až čtyři procenta světové biodiverzity. Právě tady strávil pětičlenný brněnský tým vědců několik měsíců, aby zde objevil nové druhy ptačích ektoparazitů.
Čeští parazitologové objevují na Kostarice nové druhy
Blecha, klíště, motolice. Ektoparaziti. Živočichové, kteří žijí na těle svého hostitele. Jsou rozmnožení po celém světě a okupují těla savců, obojživelníků a ptáků na každém kontinentě, a dokonce i ve vodě. Ačkoliv mají tito drobní paraziti neblahý vliv na těla svých hostitelů, pro brněnské vědce působí přímo atraktivně. Kvůli nim vyjeli do Kostariky, kde sledovali ektoparazity tamních ptáků. „Třeba všenky. Okusují ptákům peří a tím u nich zaniká možnost rozmnožovat se,“ prohlásil parazitolog Filip Kounek.
Primárním cílem vědců z Moravy ale nebylo osvobodit kostarické ptáky od těchto nepříjemných tvorů. Pro ně bylo důležité důsledně zmapovat vlastnosti parazitů. „My jim vlastně nechceme úplně pomoci, protože to by byl v podstatě zásah do přírody,“ řekl Kounek. Vědci tak denně chytali ptáky do velkých sítí, aby pak mohli určit jejich druh a rod. Za měsíc jich odchytili téměř sedm set.
Milénium (zdroj: ČT24)
Odchycení ptáci reprezentovali vzorek asi stovky různých druhů, na Kostarice jich při tom žije až devět set. Exotické pěvce pak důsledně vyšetřovali a odebírali jim vzorky ektoparazitů. „Dají se do plátěného pytlíku, donesou se do laboratoře - vždy jsme si udělali nějakou polní laboratoř, tam se z pytlíku vyndají, prohlídnou se, zjistí se na nich péroví roztoči, nosní roztoči, případně blechy, klíšťata a podobně,“ konstatoval Kounek.
Výzkum na Kostarice komplikovalo období dešťů. Každodenní lijáky znamenaly, že sítě na ptáky museli znovu stahovat a natahovat. Smrtelně jedovatí hadi - křovináři a tábor obcházející pumy a kojoti také nepřispěli ke klidné badatelské atmosféře.
Miroslav Čapek, ornitolog:
„Když středoevropský ornitolog zavítá do Kostariky, má obrovskou nevýhodu, protože nepozná ptačí hlasy. U nás v Česku, v našich podmínkách nemusí ornitolog často ani používat dalekohled, aby je dokázal určit.“
Přes všechny těžkosti se ale týmu podařilo odebrat přes 1 500 vzorků různých drobných škůdců. Z těchto se pravděpodobně podaří identifikovat i nové druhy, co je vlastně dalším cílem složitého zkoumání. „Co se týká všenek, tak patříme asi ke třem nejvýznamnějším laboratořím na světě, které se této problematice věnují,“ prohlásil parazitolog Ivan Literák.
Zatímco normální přírůstek nově objevených druhů všenek je asi pět novinek ročně, brněnským vědcům se i díky výzkumu na Kostarice podařilo objevit už 18 nových ektoparazitů. Co přinesou výsledky tohoto výzkumu, zatím nevíme. Data se budou zpracovávat několik měsíců, možná let, a teprve pak možná živočišná říše oficiálně přivítá své nové členy z rodiny ektoparazitů.