Santiago de Chile – Dvanáct z 33 zachráněných chilských horníků se dnes sešlo u vstupu do dolu San José, v němž je na 69 dní uvěznil podzemní zával. V táboře „Naděje“, který u dolu vyrostl, se konala bohoslužba a krátký děkovný ceremoniál věnovaný záchraně havířů. Navrátivší se horníci byli při příjezdu doslova v obležení novinářů i přesto, že si přáli větší úctu k svému soukromí. Přítomnost u samotného ceremoniálu byla nakonec novinářům pro tento důvod odepřena. Stejně tak horníci, kteří sice pracovali v postiženém dole, ale zavaleni nebyli, pozvání k ceremoniálu nedostali. Jejich záchranu má připomenout i replika kabiny Fénix, která bude vystavena na světové výstavě Expo v Šanghaji. A jak to v táboře Naděje vypadalo v době záchranné akce, se podíveje v přiložené reportáži Petra Zavadila, který byl na místě akce:
Zachránění horníci se vrátili na místo „činu“
Předák horníků Luis Urzúa, který řídil život v zavaleném dole a rozděloval porce jídla, než horníky objevili záchranáři, dorazil do tábora „Naděje“ s rodinou. „Je krásný zážitek být tady a vidět, kde naše rodiny byly,“ řekl po prohlídce provizorního útočiště, které vzniklo po nalezení horníků pod zemí. K bohoslužbě, která se u dolu konala, dorazili i další zachránění. Většinou ale nechtěli s novináři mluvit a znovu jednoznačně odmítli popisovat události z podzemí. Horníci už poprosili média, aby jim ponechala soukromí. Poukázali přitom na případ Yonniho Barriose. Když se totiž nevědělo, zda jsou horníci naživu, sešla se u dolu jeho manželka s jeho milenkou, s kterou Barrioso udržoval po deset let tajně vztah. Média potom podrobně informovala o nových informacích v milostném trojúhelníku a vytvářela tak telenovelu v přímém přenosu.
O některé zachráněné horníky bude dobře postaráno, ti, co zavaleni nebyli, živoří
Javier Castillo:
„Podvedli nás! Nezaplatili nám, ani nepřišlo žádné finanční vyrovnání za tu dřinu a trápení při práci v dole. Navíc nás úplně přehlížejí. Zůstaneme tady tak dlouho, dokud se to nezmění.“
Část horníků ale už musí řešit problémy spojené s návratem do normálního života, protože s uzavřením dolu přišli o práci. Od 5. srpna, kdy se neštěstí událo, nebyla horníkům vyplácena žádná mzda. Proto se horníci, kteří zavaleni nebyli, a tudíž jim nebyla věnována mediální pozornost, ale zároveň jsou postiženi existenciálně, před táborem „Naděje“ také sešli, aby protestovali proti této situaci. „Dělali jsme všechno, co jsme mohli, aby se zavalení muži dostali ven. Teď žádáme o pomoc pro naše rodiny, ale nikdo nám neodpovídá,“ prohlásila Marta Duranová, žena nezaměstnaného horníka. Jak se bude jejich tíživá situace řešit, zatím není jasné. Arbitr má do konce měsíce rozhodnout o vyhlášení bankrotu tohoto neopravitelného dolu.
Sedm z 33 mužů uspořádalo společnou tiskovou konferenci, na níž požádali o zapojení do vládních rekvalifikačních programů. Někteří horníci si hledají práci mimo doly, protože už se nechtějí znovu dostat do stejné situace. Fotbalový fanoušek Franklin Lobos už prostřednictvím chilské fotbalové federace začal jednat o možné kariéře činovníka FIFA. Bolivijský prezident Evo Morales zase nabídl Carlosu Mamanimu, jedinému Bolivijci uvězněnému v dole, práci ve své vládě. Jiní muži se ale pod zem chtějí vrátit. „Je to má práce, můj způsob, jak si vydělávám pesa,“ řekl Omar Reygada. „Jsem krtek. Když jsem pod zemí, jsem šťastný,“ dodal.
Většina z 33 horníků o nejhorších stránkách své zkušenosti zatím mlčí. Horníci nechtějí vůbec mluvit především o prvních 17 dnech, které v dole po závalu strávili a nevědělo se, že jsou naživu. „Nemůžeme o těch (nejhorších) věcech hovořit, protože tak jsme se dohodli.“
„Nemluvíme o tom, co bylo od závalu po naše vysvobození,“ řekl nejstarší z horníků, třiašedesátiletý Mario Gómez. Šestapadesátiletý Omar Reygada zase řekl: „Dohodli jsme se, že budeme hovořit jako skupina, abychom zabránili tříštění faktů, což by nastalo, kdybychom hovořili jednotlivě,“ prohlásil Reygada.
Sepulveda dělal mrtvého
Během toho, co celý svět sledoval záchranu 33 horníků, totiž vyplavaly na povrch informace, které nebyly vždy pravdivé. Mario Sepulveda v rozhovoru pro britský list Mail on Sunday popřel zprávy o tom, že horníci uvažovali o kanibalismu nebo že mezi sebou měli sexuální styk.
„Hovořím, protože lidé klevetí a drbou, a já si myslím, že je důležité říci, jaké to tam dole bylo, a taky reagovat na to, co se o tom říká špatného. Není správné říkat, že jsme se tam dole spolu sexuálně stýkali. O některých věcech nikdy nepromluvím. A jsou věci, které by ztrapnily některé z těch dětí (nejmladší z horníků). Netýkají se sexu, ale spíš toho, že se chovali jako děti,“ řekl. Přiznal se také, že několikrát ztratil naději na vysvobození, uchýlil se k černému humoru a dělal mrtvého.