Londýn - Antioxidanty jsou někdy považovány za zaklínadlo, které má zařídit věčné mládí nebo alespoň věčnou krásu. Bohužel pro ženy, které za ně utrácejí jmění, se nyní ukázalo, že účinky nemusejí být tak zázračné, jak se původně zdálo. Nejen ženám vzala iluze studie vědců z Londýna. Biologové však upozorňují na jiný způsob, jak stárnutí zpomalit. Klíčem k tomu má být správné cílení léčiv na proteiny. Tímto směrem se má ubírat další výzkum. Vědci slibují, že první poznatky odhalí už za pár let.
Antioxidanty nejsou tím pravým elixírem života
Vědci účinky antioxidantů zkoumali na háďátku obecném, červu z kmene hlístic. Londýnský Institut zdravého stárnutí díky háďátku bortí mýtus všemocných antioxidantů už několik let. „Ten červ je zvíře jako my. Má buňky, má neurony, žaludek, svaly a tak dál, ale je velmi malý, velmi jednoduchý a jako pokusný materiál i velice levný. Když zkoumáte stárnutí, potřebujete na něčem snadno měřit délku života. A tihle červi začínají stárnout a umírají ve věku dvou až tří týdnů,“ uvedl evoluční biolog David Gems z Institutu zdravého stárnutí v Londýně.
Teorie o tom, že stárnutí organismu způsobují volné radikály, tedy reaktivní formy kyslíku, pochází už z roku 1956. Tehdy se zjistilo, že oxidanty narušují molekulární stavbu. Náprava se nabízela - likvidovat volné radikály pomocí takzvaných antioxidantů. Lidé se brzy naučili využívat jejich tržní potenciál, dodávají je zákazníkům také v nejrůznějších potravinových doplňcích a kosmetických přípravcích. „Lidé mají v tomto směru velmi nereálná očekávání. Jistěže vám každý doktor potvrdí, že když přestanete jíst chipsy a hamburgery a nahradíte je ovocem a zeleninou, bude to pro vás zdravé. Ale nikdo nemá tušení, jak přesně to funguje. A už vůbec není jasné, jestli tu nějakou roli hrají antioxidanty,“ upozornil Gems.
Pokusná háďátka obecná zásobovaná těmito látkami rozhodně nežila déle než jejich příbuzní, kterým vědci žádné pomocné látky nedopřáli. Jeden z oborů, kde k antioxidantům vzhlíželi s nadějí, byla sportovní medicína. Špičkoví atleti léta odbourávali volné radikály v těle pod dozorem svých expertů. Ti se teď neradi vzdávají myšlenky, že by antioxidanty nemusely účinkovat. „Není jen jeden, ale více druhů antioxidantů. Proto jsou takové studie těžké. Víme, že existuje takzvaný redoxní stav, tedy rovnováha mezi oxidací a redukcí, kterou je třeba hlídat. Proto můžete v jednu chvíli měřit jen jeden ukazatel. Je to tedy velmi komplikovaný a drahý výzkum a je těžké říci jednoznačně, jak se věci mají,“ míní fyziolog Charlie perlař.
„Slovo 'antioxidanty' kdysi způsobilo v naší branži poprask. Ženy chtějí od nepaměti nalézt pramen mládí. Proč by se tedy neměly poohlížet po něčem tak zdravém, jako jsou granátová jablka, zelený čaj anebo hroznové víno. Je snad lepší, když používají přírodní produkty a jejich výtažky, než aby si nechávaly vpichovat injekce do obličeje,“ přidává se zakladatelka kosmetické firmy Millie Kendallová.
K dlouhověkosti možná povede kontrola proteinů
Přesto pro ty, kdo nechtějí zestárnout, ještě není vše ztraceno. Věk zvířat v laboratořích ovlivnit lze. Laboratorní červi se totiž dožívali až desetinásobně vyššího věku, než kdyby žili ve volné přírodě. „Jisté ale je, že při stárnutí má hlavní slovo genetická výbava. A tady už můžeme pomoci, skrze kontrolu proteinů. Protože většina léčiv účinkuje právě na bílkoviny. Když se nám podaří nasměrovat ten pravý lék na tu správnou bílkovinu, dá se tím stárnutí zpomalit,“ zdůraznil Gems.
Háďátko obecné pod mikroskopem