Velkolepá podívaná s překvapením - výbuch dvojhvězdy s gama zářením

Praha - Vesmír představuje pro vědce i po desetiletích intenzivního zkoumání pořád jedno velké tajemství. Na stránky časopisu Science nedávno pronikl článek o mezinárodním projektu, kterého se zúčastnili i astronomové z České republiky. Při výbuchu dvojhvězdy se nečekaně podařilo zachytit gama záření. Astronomové jsou překvapeni a možná budou muset revidovat své předešlé teorie.

V polovině března objevili japonští amatérští astronomové, že se v souhvězdí Labutě rozsvítil doposud téměř neviditelný vesmírný objekt – hvězda V407 Cygni, která je od země vzdálená devět tisíc světelných let. Jde o takzvaně symbiotickou dvojhvězdu, dvě hvězdy, které si mezi sebou předávají hmotu. Takzvaný červený obr v podobě hvězdného větru přenáší hmotu na svého menšího průvodce, bílého trpaslíka. Když bílý trpaslík nabalí příliš mnoho hmoty, dojde k explozi.

K podobným jevům dochází ve vesmíru několikrát za rok. Směrem k této dvojhvězdě však mířil v té době i speciální teleskop na družici Fermi, který při zjasnění hvězdy zachytil gama záření, druh elektromagnetického záření s nejvyšší energií. „Skutečnou bombou bylo pozorování záblesku v gama oboru, zatímco astronomové očekávali u těchto typů hvězd, že to maximálně bude v rentgenovém oboru,“ doplnil Viktor Votruba z Astronomického ústavu AV ČR.

Video Prizma
video

Prizma

Gama záření vzniká při jaderných reakcích a v pozemských podmínkách je velmi nebezpečné. Způsobuje genové mutace a rakovinu. Astronomové vědí, že ve vesmíru mohou být jeho zdrojem například supernovy nebo aktivní galaktická jádra. U symbiotické dvojhvězdy ho však nečekali.

Americký astronom Teddy Cheung se proto rozhodl, že záznam z družice Fermi je třeba ověřit a zorganizoval rozsáhlé mezinárodní sledování dvojhvězdy V4O7 Cygni. Zapojilo se do něj několik desítek pozemských observatoří i družic na oběžné dráže. Stranou nezůstali ani vědci z Astronomického ústavu v Ondřejově. „Sledovali jsme ji několik týdnů, protože ta událost začala začátkem března. V březnu tu nebylo příliš dobré počasí a tak teprve asi třetí týden v březnu se vyjasnilo a od té doby jsme prakticky každou noc pořizovali spektrum, to je rozklad světla hvězdy na jednotlivé barvy,“ vysvětlil astronom Pavel Koubský.

Námět na zamyšlení

Přítomnost gama záření se skutečně potvrdila. Pro vesmírné teoretiky to znamená, že budou muset přepracovat své stávající teorie. „Já si myslím, že teď bude muset zasednout celá plejáda teoretických fyziků a astronomů a přemýšlet o tom, jestli je to jev, který se bude opakovat či nikoliv. Můj názor je ten, že to zachytíme ještě několikrát. Zlepšují se technické dovednosti a vymoženosti přístrojů a častěji budeme schopni detekovat gama záření u tohoto typu objektů,“ prohlásil Votruba.