Brusel/Štrasburk - Evropský parlament si dnes ve Štrasburku schválil větší pravomoci, které mu zaručuje loni zavedená Lisabonská smlouva o reformě institucí Evropské unie. V budoucnosti tak europoslanci budou spolurozhodovat až o 90 procentech evropské legislativy a budou mít například větší vliv na zahraniční politiku EU.
Europoslanci si schválili větší pravomoci
Výčet pravomocí obsahuje takzvaná meziinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Obě instituce ji musely uzavřít kvůli tomu, že Lisabonská smlouva má jen obecný charakter a některé podrobnosti, které se týkají pravomocí a chodu EU, vůbec neřeší. Podoba dohody se ovšem příliš nelíbí členským státům evropské sedmadvacítky, které dokonce uvažují, že by mohly europoslance žalovat u Soudního dvora Evropské unie.
Státy nesouhlasí s rolí, kterou má parlament nově hrát v případě bilaterálních multilaterálních jednáních, včetně uzavírání nejrůznějších mezinárodních smluv. Podle dohody mezi parlamentem a komisí by zákonodárci měli mít svého zástupce při všech událostech, které mají „značnou politickou důležitost“, tedy například při uzavírání mezinárodních dohod o liberalizaci obchodu.
Evropská komise s možností, aby se poslanci důležitých mezinárodních jednání účastnili, souhlasila. Tento krok by ovšem neměl být zcela automatický a komise se chce vyvarovat situace z loňského summitu OSN o ochraně ovzduší v Kodani, kde se k delegaci EU připojilo 106 europoslanců, nad nimiž bylo prakticky nemožné získat jakoukoliv kontrolu.
Unie bude mít své diplomaty
Evropský parlament uvolnil peníze na vznik nového diplomatického sboru Evropské unie. Má v něm pracovat zhruba 8000 lidí, přičemž samotný provoz má unii vyjít na zhruba 11 miliard korun ročně. Diplomatická služba evropské sedmadvacítky začne fungovat od 1. prosince letošního roku ve 130 zemích světa.
Jeho vznik provázely problémy, europoslanci se dlouho zdráhali na něj dát peníze. Spory vyvolala také výběrová řízení na pozice diplomatů. Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová před nedávnem oznámila 28 jmen nových velvyslanců a okamžitě se ocitla pod palbou kritiky. Poslancům se mimo jiné nelíbilo, že rozložení sil mezi muži a ženami není vyvážené.
V prvním kole totiž uspělo jen šest žen. „Je to urážka 250 milionů žen, které žijí v Evropě. Evropský parlament to nemůže přijmout a frakce Zelených se bude snažit, aby poslanci odmítli jakýkoliv rozpočet pro tento kuřácký gentlemanský klub,“ řekla mluvčí Zelených Franziska Brantnerová.
Rozložení se nelíbilo ani některým členským státům, především pak těm ze střední a východní Evropy. V prvním kole výběru na posty velvyslanců EU ve světě neuspěl žádný Čech ani Slovák. Z nových členských států se evropským velvyslancem zatím stanou jen zástupci Polska, Bulharska a Litvy. Češi a další ovšem budou mít šanci ještě v dalších kolech, kdy Ashtonová bude vybírat dalších 80 nových velvyslanců. Celkově bude v diplomatické službě působit téměř 1200 diplomatů, další tisíce tvoří profese nezbytné pro fungování sboru.