K trestu smrti byli dnes odsouzeni také bývalý Saddámův osobní tajemník Abid Hámid Mahmúd Tikrítí a bývalý šéf tajné služby Saadún Šákir. Právníci nemocného Azíze požádali o intervenci Vatikán; ten dal později najevo přesvědčení, že rozsudek nebude vykonán. Azíz byl jediný křesťan v Saddámově vládě. Za „nepřijatelný“ považuje rozsudek Evropská unie, která tresty smrti neschvaluje.
Syn odsouzeného Zijád Azíz označil verdikt nejvyššího soudu za „pomstu“, která dokazuje „hodnověrnost informací (serveru) Wikileaks“. Řada z těchto dokumentů, zveřejněných o minulém víkendu v zahraničí, obsahuje informace o krutých případech mučení, kterého se na vězních dopouštěli iráčtí vojáci a policisté. Americká armáda prý o těchto praktikách věděla, ale hlášení o případech mučení vězňů nevyšetřovala. „Odsouzení mého otce k smrti je akt pomsty vůči všemu, co má vztah k minulosti v Iráku,“ řekl Zijád Azíz z Jordánska, kde žije stejně jako řada dalších blízkých členů Azízovy rodiny. „Chtějí zabít každého, kdo patřil k tehdejší vládě. On byl ale politik, který měl na starosti média, nikoli bezpečnost,“ dodal.
Kdo byl Tárik Azíz
Kdo byl Tárik Azíz
Zprávy 17:00 - 26. 10. 2010
Reportáž Pavla Vondry
Azíz strávil na postu vicepremiéra Iráku bezmála čtvrt století. Osm let také stál v čele irácké diplomacie a v době kolem první války v Zálivu se tak stal mezinárodně nejznámější tváří Husajnova režimu. Po pádu režimu jako svědek vypovídal v procesu se Saddámem Husajnem, jehož ale nikdy nepřestal obhajovat. Historie mu podle jeho slov dá za pravdu. U obyčejných Iráčanů ale zastání najde jen těžko. „Tárik Azíz měl být popraven už dávno, když padl bývalý režim. To oni zničili Irák a poškodili náš národ,“ myslí si Alí Kahlaf.
Americkým vojákům se Azíz sám vydal krátce po invazi, v dubnu roku 2003. Loni byl odsouzen k 15 letům žaláře za zločiny proti lidskosti v souvislosti s popravou 42 obchodníků v roce 1992. Další, sedmiletý trest mu byl rovněž loni vyměřen za roli při pronásledování Kurdů v 80. letech.
Azíz utrpěl v lednu ve věznici mozkovou mrtvici a byl ošetřen v nemocnici na americké vojenské základně. V červenci pak byl předán z amerického vězení do irácké věznice Kázimíja v Bagdádu. V září oznámil Azízův advokát, že se irácká vláda údajně chystá jeho mandanta propustit vzhledem k Azízovu horšícímu se zdravotnímu stavu. Azízův syn naopak řekl, že o chystaném otcově propuštění nic neví. Podle něj si irácké úřady naopak přejí, aby Tárik Azíz ve vězení zemřel. Podmínky, v nichž je jeho otec vězněn, označil Zijád Azíz za odporující všem pravidlům.
Irák zatím oběsil pět bývalých prominentů
Po svržení režimu iráckého prezidenta Saddáma Husajna v dubnu 2003 bylo v Iráku oběšeno dosud pět prominentních politiků bývalého režimu. Kvůli masakru 148 šíitů v městečku Dudžail z roku 1982 byl 30. prosince 2006 v Bagdádu oběšen exprezident Saddám Husajn, ve stejné kauze byli v lednu 2007 pověšeni nevlastní Saddámův bratr a někdejší šéf tajných služeb Barzán Ibráhím Tikrítí a bývalý předseda revolučního tribunálu Avád Ahmad Bandár a v březnu 2007 i bývalý viceprezident Tahá Jasín Ramadán. Pátým popraveným je Saddámův bratranec Alí Hasan Madžíd, známý jako Chemický Alí, který byl odsouzen ke čtyřem trestům smrti a oběšen v Bagdádu letos 25. ledna.
Kromě Tárika Azíze dostalo trest smrti ještě dalších sedm lidí. Jednalo se o někdejšího ministra obrany Sultána Hášima Ahmada Taje, bývalého zástupce ředitele vojenských operací Husajna Rašída Tikrítího (oba za kauzu Anfál), šéfa bývalé vládní strany Baas v jihoirácké provincii Basra Abdal Ghaního Abdal Ghafúra (za potlačování šíitského povstání v roce 1991), někdejšího armádního velitele Mahmúda Fajzího Hazzaa, vysokého činitele strany Baas Azíze Sáliha Hasana (oba za násilné potlačení šíitských protestů v roce 1999) a dva Saddámovy nevlastní bratry, Vatbána Ibráhíma Hasana Tikrítího a Sabávího Ibráhíma Hasana Tikrítího (v kauze zavraždění obchodníků z roku 1992).
Tárik Azíz
- Bývalý jediný křesťan ve vedení Iráku patřil k nejznámějším exponentům Saddámova režimu od jeho nástupu k moci v roce 1979. Obratný diplomat s velkými kostěnými brýlemi a zálibou v kouření kubánských doutníků, který udivoval mistrnou angličtinou, někdy na Západě vzbuzoval až přehnaně optimistické naděje. Ve skutečnosti byl bývalý ministr zahraničí a vicepremiér Azíz loajálním a věrným Saddámovým spojencem.
- Dlouholetý člen bývalé vládnoucí Rady revolučního velení (RRV) i vládní strany Baas navštívil jako šéf irácké diplomacie v srpnu 1985 Československo.
- Narodil se jako chaldejský katolík 28. dubna 1936 ve vesnici Til Kaíf u Mosulu na severu Iráku v rodině chudého rolníka. Původně se jmenoval Michail Juhanna, později se ale přejmenoval na Tárika Azíze, což znamená „slavná minulost“.
- V Bagdádu vystudoval angličtinu a anglickou literaturu a v 50. letech vstoupil do tehdy ještě ilegální strany Baas. V 60. letech působil jako redaktor a po baasistické revoluci se v roce 1968 stal šéfredaktorem tiskového orgánu strany Baas As-Saura. V listopadu 1974 zasedl do své první vládní funkce ministra informací, a to na tři roky. Od roku 1977 byl členem RRV.
- Po nástupu Saddáma do funkce prezidenta v červenci 1979 se Azíz stal vicepremiérem (tuto funkci zastával až do pádu režimu v roce 2003). Jeho hvězda začala stoupat po vypuknutí války s Íránem v roce 1980, kdy svojí diplomatickou obratností zajistil Iráku ve válce vojenskou podporu USA, přičemž si ale Bagdád nezpřetrhal silné ekonomické vazby na Sovětský svaz. Po Azízově setkání s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem ve Washingtonu škrtly USA v únoru 1982 Irák ze seznamu zemí podporujících terorismus.
- Šéfem diplomacie byl Azíz od ledna 1983 do března 1991. Před válkou v Zálivu byl jednou z nejdůležitějších osobností iráckého režimu, která často navštěvovala OSN i západní státy. Po irácké invazi do Kuvajtu v srpnu 1990 na Západě vysvětloval tento irácký krok s poukazem na to, že Kuvajt „krade iráckou ropu z nalezišť pod společnou hranicí“. V dalších letech Azíz jednal mnohokrát s inspektory OSN.
- Po pádu Saddámova režimu se americkým vojákům vzdal v dubnu 2003, byl souzen v několika kauzách. Loni byl osvobozen v kauze krvavého potlačení šíitského povstání v roce 1999, v kauze zavraždění 42 obchodníků v roce 1992 byl loni v březnu odsouzen na 15 let vězení a v kauze represí menšinových šíitských Kurdů z 80. let loni v srpnu odsouzen na sedm let vězení.
- Azíz je ženatý a má čtyři děti; manželka a jeden syn žijí od dubna 2003 v Jemenu, nejstarší syn Zijád v Jordánsku.
