New Jersey - Mamutice Ljuba se podruhé narodila v roce 2007 v odlehlé části Sibiře. Zatímco před čtyřiceti tisíci lety její příchod na svět asi příliš rozruchu nevyvolal, tentokrát znamenala pro vědce opravdové požehnání. Mamutí mládě budou moci obdivovat i návštěvníci muzea v americkém New Jersey.
Mládě mamuta zakonzervovalo zmrzlé bahno
Ljuba je nejlépe zachovaný exemplář mamuta srstnatého na světě. Ze Sibiře se vydala na turné po Spojených státech. Kvůli konzervačním prostředkům, kterými její tělo po objevení napustili, musí vědecký tým při vybalování nosit ochranné masky. I tak ale okolní prostředí na její tělo stále působí. „Vzhledem k tomu, že Ljuba se zachovala díky zakonzervování ve zmrzlém bahně, její tělo stále pomalu vysychá. Kvůli tomu jsme zaznamenali od loňského listopadu, kdy k nám do Chicaga dorazila i určitý úbytek její váhy,“ vysvětluje Jenn Cooperová z Fieldova muzea.
Vědci odhadují, že Ljuba je stará přibližně 42 tisíc let. Jako měsíční mládě zapadla do bahna na břehu řeky a udusila se. Kvůli materiálu, do kterého zapadla, sice paradoxně brzy umřela, ale zachovala se bez rozkladu po desítky tisíc let. „Je to nejlépe zachovalý exemplář mamuta, jaký jsme kdy objevili - zcela neporušený. Není to jako objevit kostru, které můžete vidět v různých muzeích. Tahle má maso i kůži a můžeme na ní vidět, jak by asi vypadalo živé mamutí mládě dnes,“ popisuje Wayne LaBar z Vědeckého centra Liberty.
Reportáž Pavla Šimka (zdroj: ČT24)
Permafrost, tedy věčně zmrzlá půda uchovala Ljubino tělíčko bez poškození. Vědci proto dělají podle Jenn Cooperové maximum, aby ani teď malá mamutice nedošla za žádných okolností k úhoně. „Jsme odhodláni udělat vše pro to, abychom ji udrželi ve stavu, v jakém ji můžete vidět dnes. Je velice křehká. Má na sobě i zbytky srsti a my chceme zajistit, aby jí nevypadaly, aby bylo stále vidět, jaká byla dřív.“
Zachovalé tělo navíc vědcům umožnilo provést rentgenové snímkování i magnetickou rezonanci a také odebrat vzorky DNA. Kly a zuby zase prozradily hodně o stravě mamutů. „Je velice zajímavé, že jsme v Ljubině zažívacím traktu našli výkaly její matky. To praktikují i současní sloni. Mláďata tak získávají potřebné mikroby a díky střevní floře a fauně rodičů si sami lépe přivykají na stravu. Můžeme tak vůbec poprvé potvrdit, že mamuti měli některé zvyky shodné se současnými slony,“ říká LaBar.
Ljubu všude doprovází i zástupce jejího domovského muzea v Jamalu Galina Karzanovová. Dohlíží, aby nedošlo k žádnému poškození. Stále ještě pamatuje, jak ji poprvé spatřila: „Bylo to překvapení, když nám sem Ljubu přivezli. Všichni pracovníci se kolem ní okamžitě nadšeně seběhli.“ Malý mamut ale vědcům nevypráví jen příběh svého vlastního druhu. Můžou si z něj udělat obrázek o celém prostředí, ve kterém před desítkami let žil.
Ljuba sice zůstane ve Spojených státech na výstavách jen chvíli, než se vrátí na svou rodnou Sibiř, stýskat se po ní ale Američanům nemusí. Než se vrátí, pořídí si newjerseyské muzeum její přesnou kopii, aby ji ve vitríně připomínala.