Teherán - Írán není připraven diskutovat na chystaném setkání s šesticí západních mocností o svém jaderném programu. Řekl to poradce íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, kterého dnes citovala polooficiální íránská agentura Fars. Země, které chtějí znovu začít rozhovory o íránských nukleárních aktivitách, stále ještě nepřijaly Ahmadínežádovy podmínky. Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová v pátek oznámila, že Teherán souhlasil s návrhem Evropské unie zahájit jednání 10. listopadu. Nového kola debat s Teheránem by se měli účastnit stálí členové Rady bezpečnosti OSN (Čína, Francie, Rusko, USA, Británie) a Německo.
Írán nehodlá o svém jaderném programu diskutovat se Západem
„Nebudeme v tomto kole rokování se Západem vyjednávat o otázce jaderné energie,“ řekl podle Fars Ahmadínežádův mediální poradce Alí Akbar Džavanfekr. Finální datum, program jednání ani místo prý ještě nebyly určeny. Poslední rozhovory mezi Íránem a skupinou šesti mocností byly loni na podzim v Ženevě. Ahmadínežád v televizním rozhovoru v noci na dnešek zopakoval svůj postoj: Aby rozhovory mohly začít, je podle něj třeba, aby všechny strany řekly, zda přišly ke stolu jako přátelé Íránu. „Již na začátku jsme jim řekli, že nemají žádnou jinou možnost než jednat s Íránem. Ale takové jednání by mělo být založeno na spravedlnosti,“ prohlásil. „Tážeme se, jaký je rámec jednání? Jsou založena na spravedlnosti a respektu? Ale oni to ještě neměli odvahu říci,“ dodal.
Ahmadínežád také vyzval Západ, aby zaujal postoj k údajnému jadernému arzenálu Izraele. Židovský stát podle odborníků patrně má atomové hlavice, nikdy to ale oficiálně nepotvrdil ani nepopřel. Tel Aviv a Teherán jsou úhlavní nepřátelé na Blízkém východě a Ahmadínežád upírá Izraeli právo na existenci. Představitelé židovského státu zase dali najevo, že jsou připraveni vojensky zabránit tomu, aby Írán získal jadernou zbraň, protože se obávají, že by ji použil proti Izraeli.
Írán nadále tvrdí: Náš nukleární program je mírový
Rada bezpečnosti OSN v červnu schválila čtvrtou sérii sankcí vůči Íránu. Poté následovala přísná opatření ze strany Spojených států a Evropské unie, jejichž cílem bylo přimět Írán, aby se vrátil k jednacímu stolu. Skupina šesti mocností od roku 2006 požaduje, aby Írán zastavil obohacování uranu, který může být použit jak pro civilní, tak pro vojenské účely. Výměnou za to nabízí obchodní a diplomatické výhody. Írán tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový, a popírá, že by usiloval o výrobu bomby. Odmítá však zastavit obohacování uranu a trvá na tom, že má podle smlouvy o nešíření jaderných zbraní právo uran obohacovat.
Jaderná elektrárna Búšehr