Vojáci NATO odejdou z Afghánistánu v roce 2014

Lisabon - Šéfové 28 členských států Severoatlantické aliance, včetně Česka, už schválili na summitu v Lisabonu rozšíření protiraketové obrany v Evropě a novou strategickou koncepci pro příštích deset let. Český ministr obrany Alexandr Vondra řekl, že by měl Česko nový protiraketový štít NATO chránit až od roku 2018. Nejdřív je prý třeba zabezpečit ohroženější oblasti aliance, především jihovýchod Evropy. Aliance jednala v Lisabonu také o stahování mezinárodních sil z Afghánistánu. Už příští léto začnou vojáci NATO opouštět zemi, definitivně by pak mělo NATO ukončit bojové mise v roce 2014. I pak ale bude aliance v zemi působit, bude pomáhat s výcvikem bezpečnosních sil.

Do roku 2014 chce Severoatlantická aliance definitivně ukončit bojové mise v Afghánistánu. V zemi nyní působí přes 130 tisíc zahraničních vojáků Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF). Nejvíce jednotek má v Afghánistánu americká armáda. Prezident Barack Obama v Lisabonu prohlásil, že se mise přesouvá do další fáze. „Jde tu o dvě věci - plný přesun moci Afgháncům mezi roky 2011 a 2014 a pak o dlouhotrvající partnerství s Afghánistánem,“ řekl. 

V přechodném období do roku 2014 se tedy budou zahraniční síly postupně stahovat z první linie do pozadí a budou poskytovat afghánské armádě podporu. Jednotky ISAF začnou předávat nadvládu v zemi afghánským jednotkám už příští rok v létě. Afghánská armáda má mít do října příštího roku k dispozici 171 tisíc vycvičených vojáků a policie 134 tisíc policistů. Afghánistán tedy bude mít víc než 300 tisíc příslušníků vlastních ozbrojených sil.

Experti ale rok 2014 jako termín úplného stažení aliančních vojáků stažení zpochybňují. Prý není možné, aby od tohoto data Afghánci zvládli sami zajistit bezpečnost v zemi. Šéf aliance Anders Fogh Rasmussen si ale myslí, že to reálné je. Připustil nicméně, že NATO bude působit v Afghánistánu i v roce 2015, soustředit se ale bude především na výcvik bezpečnostních sil. „Zůstaneme tak dlouho, dokud nebude naše práce hotova,“ konstatoval Rasmussen.

Anders Fogh Rasmussen, generální tajemník NATO:

„Dnešek představuje začátek nové fáze naší mise v Afghánistánu. Spustíme proces, díky kterému se afghánská vláda ujme vedoucí role v bezpečnosti napříč zemí, distrikt po distriktu.“

„Doufám, že se Afghánistán stane zemí, která se bude v budoucnu podílet na světové bezpečnosti a prosperitě, a přestane být zemí představující pro svět zátěž,“ řekl dnes v Lisabonu afghánský prezident Hamíd Karzáí.

Tálibán po vrcholné schůzce v Lisabonu vzkázal Severoatlantické alianci, že je odsouzena k porážce. „Je zřejmé, že útočníci jsou po devíti letech okupace odsouzeni k témuž osudu, jaký stihl ty, kdo se vydali na stejnou cestu v minulosti. Zvyšování počtu vojáků, nové strategie, výměna generálů, další vyjednávání a změna propagandy nic nepřinesly,“ uvedl Tálibán v prohlášení.

Česko není prioritou

Už v pátek se účastníci vrcholné schůzky, mezi nimiž je i český prezident Václav Klaus a premiér Petr Nečas, dohodli na vybudování protiraketového deštníku NATO. Český ministr obrany Alexandr Vondra, který je také na summitu v Lisabonu, dnes řekl, že Česko se dočká ochrany až v pozdější fázi. Nejprve se bude aliance soustředit na ochranu nárazových oblastí.  

„Začíná se tím, aby byla chráněna ta nejohroženější místa v Evropě, což je jihovýchodní cíp Evropy… Pokud jde o střední Evropu, tak tam se počítá s horizontem roku 2018,“ řekl Vondra. 

„Důležité je, aby ta obrana byla, protože ta nebezpečí v nějakém horizontu let 2015 až 2020 jsou skutečně reálná. Evropa ochranu mít musí… Pro nás je důležité, že budeme chráněni novým systémem. Počítá se s Českou republikou. Není nějakým bílým místem, které by se z toho vymykalo,“ zdůraznil také Vondra.

Systém bude stát 200 milionů eur a bude to jakási páteř složena z několika národních systémů. Aliance chce na protiraketové obraně spolupracovat s Ruskem. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv o tom bude dnes v Lisabonu jednat.

Český prezident Václav Klaus dnes ale uvedl, že to neznamená, že by se mělo Rusko na aliančním projektu podílet. „Předpokládá se, že NATO bude mít jeden systém a Ruská federace bude mít druhý systém,“ prohlásil Klaus. „V žádném případě se nebudou plést jeden do druhého a půjde pouze o co nejkvalitnější, nejrychlejší výměnu informací, která by umožnila přenést informace z jednoho systému do (druhého) systému,“ dodal.

Vydáno pod