Výzkum oxidu uhličitého v atmosféře má získat nový rozměr

Praha - Ze Spojených států by dnes měla odstartovat raketa Taurus. Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) tak učiní další důležitý krok k vypuštění speciální družice, která má měřit množství oxidu uhličitého v atmosféře. Samotnou družici vynese na oběžnou dráhu raketa Taurus XL 3110 v únoru 2013. První pokus byl už v únoru minulého roku, start se však nepovedl.

„Čím více budeme vědět o tom, jak se oxid uhličitý chová v atmosféře, tím lépe budeme moci modelovat a předpovídat budoucnost obsahu oxidu uhličitého v atmosféře,“ uvedl meteorolog Michal Žák.

Měření CO2 nyní probíhá na několika set pozemních stanicích nebo pomocí speciálních letadel. Stanice jsou však rozmístěny velmi nerovnoměrně. Drtivá většina jich je v Evropě a v Severní Americe. Pokrytí jižních oceánů či tropických oblastí zůstává stranou. „Pouze družice umožní globální pokrytí s malými náklady,“ vysvětlil meteorolog Michal Žák. Předpokládaná cena je 70 milionů dolarů.

Rozhovor s Michalem Žákem (zdroj: ČT24)

Jedním z cílů vypuštění družice je sledování zdrojů oxidu uhličitého a míst propadu. „Budou sledovány velké průmyslové oblasti v Asii, Evropě, Severní Americe. Na druhé straně se bude sledovat, kde a při jakých procesech se oxid uhličitý odbourává z atmosféry,“ uvedl Žák. Velkou část CO2, který se dostane do ovzduší při spalování fosilních paliv v továrnách a v automobilech, pohltí světové oceány a zemská půda. Množství plynu pohlceného oceány se však rok od roku výrazně liší. Satelit by měl vědcům pomoci pochopit, co způsobuje toto kolísání.

První pokus vynést speciální družici, která bude měřit oxid uhličitý v atmosféře, skončil v únoru minulého roku nezdarem. Podle představitelů NASA se totiž nepodařilo včas oddělit tepelný štít, který chrání satelit v době startu před třením o atmosféru. Nosná raketa tak nedokázala na oběžnou dráhu vyletět. Satelit pak spadl do oceánu nedaleko Antarktidy.