USA protestují proti zveřejnění diplomatických depeší

Washington – Americký server WikiLeaks začal v neděli zveřejňovat tajné dokumenty americké diplomacie, které má k dispozici. Uniklé depeše ukazují, jaké informace měli američtí diplomaté za úkol sbírat či jakým způsobem se Američané vyjadřují o nejvyšších osobnostech světové politiky. Server tak chce odhalit „pravou tvář“ americké zahraniční politiky. Bílý dům to odsoudil a dodal, že podobné informace získávají všichni diplomaté na světě. Úryvky z depeší již uveřejnila vybraná světová média, upozorňují přitom, že únik neformálních zpráv může způsobit světovou diplomatickou krizi.

K velkému odhalení přitom málem nedošlo. Jen několik hodin před zveřejněním citlivého obsahu totiž server postihla technická závada. Podle správců byl výpadek způsoben kybernetickým útokem, když byl server zaplaven více požadavky, než byl schopen zvládnout. Výběr ze stovek tisíc depeší nicméně přesto publikovala světová média.

Diplomaté podle dosud zveřejněných hlášení například dostali za úkol špehovat vedení Organizace spojených národů. Američané tak v newyorském sídle měli například získávat vzorky DNA, otisky prstů či čísla kreditních karet předních představitelů OSN, včetně generálního tajemníka Pan Ki-muna. Depeše rovněž mimo jiné svědčí o naléhání saúdskoarabských politiků na USA, aby zaútočily na Írán. Obsahují i nepříliš diplomatická hodnocení mnoha předních světových politiků či britské královské rodiny. Jsou mezi nimi i informace z Prahy či Bratislavy.

WikiLeaks vytáhl špinavé prádlo americké diplomacie (zdroj: ČT24)

„Už ze své podstaty obsahují polní hlášení do Washingtonu syrové a často neúplné informace. Nejsou vyjádřením politiky, ani pokaždé neutvářejí konečná politická rozhodnutí,“ prohlašuje Bílý dům.

WikiLeaks: USA přehlížejí porušování lidských práv

Server WikiLeaks uvedl, že hlášení ukazují rozsah špionáže USA vůči jejich spojencům a OSN, jak přehlížejí porušování lidských práv či lobbují za americké korporace. Podle americké administrativy jsou nicméně zveřejněné informace součástí běžné práce diplomatů, která se staletí nemění. „Diplomaté shromažďují informace, které utvářejí naši politiku a činy. Diplomaté všech zemí dělají totéž,“ prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Philip Crowley.

Jak tajné depeše unikly?

Spekuluje se, že za únikem diplomatických zpráv by mohl stát bývalý analytik americké vojenské rozvědky Bradley Manning, který je již americkými úřady podezříván z předchozího úniku tajných hlášení z irácké a afghánské války. Podle britského listu The Guardian totiž informace pocházejí ze sítě americké armády Siprnet, která slouží ke snazšímu sdílení informací mezi diplomatickými a vojenskými kruhy. K síti tak mají přístup miliony vojáků.

Bílý dům konstatoval, že uniknuté údaje mohou hluboce ovlivnit americké zájmy ve světě, ale i zájmy spojenců USA. Mohly by také například ohrozit životy aktivistů z utlačovatelských režimů, kteří spolupracují s americkými diplomaty, pokud se jejich jména objeví v depeších.

„Prezident Obama podporuje zodpovědné a otevřené vládnutí jak doma, tak ve světě. Tento lehkomyslný a nebezpečný čin ale s touto snahou není v souladu. Zveřejněním ukradených a tajných dokumentů server WikiLeaks ohrozil nejen věc lidských práv, ale i životy těchto jednotlivců,“ varoval Bílý dům. Únik tajných informací odsoudil i Pentagon.

Server WikiLeaks, který v minulých měsících uveřejnil tajné dokumenty o válkách z Iráku a Afghánistánu, prohlásil, že nyní má k dispozici téměř čtvrt milionu takzvaných kabelogramů, tedy tajných depeší, jež do Washingtonu odesílali diplomaté ze více než 270 světových ambasád a konzulátů. Diplomatické protokoly budou podle WikiLeaks na internetu po dávkách několik měsíců. Nejstarší získané zprávy jsou z roku 1966, nejnovější pochází z doby od ledna 2009 do června 2010. A právě ty v neděli zveřejnila světová média.

Novináři mohou zabránit prozrazení zdrojů

Americký portál při zveřejňování úzce spolupracoval s pěticí prestižních listů z různých zemí Evropy a USA. Všechna média - tedy americký The New York Times, britský The Guardian, francouzský Le Monde, španělský El País a německý Der Spiegel - v redakčních komentářích zdůraznila, že z publikovaných materiálů vynechala veškeré pasáže, jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit konkrétní osoby. Redakce amerického listu dokonce získané dokumenty zaslala ke konzultaci vládním úředníkům. Předtím však provedla vlastní redakční úpravy, které zabránily prozrazení identity informátorů nebo ohrožení americké národní bezpečnosti.

Francouzský Le Monde rozhodnutí publikovat tajné dokumenty v redakčním článku odůvodnil tím, že obrovský objem informací se už stejně na WikiLeaks dostal a kdykoli může být celý zveřejněn. Stejného názoru je i redakce britského Guardianu. Jakmile se materiál ocitl v rukách WikiLeaks, zmizela podle listu jakákoli naděje, že se podaří ho potlačit. „Americká vláda se proti zveřejnění postavila, ale zároveň dala najevo, že vstoupí-li do hry novináři, umožní to nejen ochranu mnoha zdrojů, ale dodá to rovněž souvislost šokujícím informacím, které by jinak byly lidem předhozeny bez kontextu,“ napsal list.

Vydáno pod