Teherán - Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád dnes překvapivě odvolal z funkce dlouholetého ministra zahraničí Manúčehra Mottakího. Do této důležité funkce jmenoval s prozatímní platností viceprezidenta pro jadernou energetiku a ředitele Íránské organizace pro jadernou energii Alího Akbara Sálehího. Důvody Mottakího odvolání nebyly zveřejněny.
Íránskou diplomacii povede šéf jaderného programu
„Oceňuji vaši pracovitost a služby jako ministra zahraničí,“ poděkoval prezident Mottakímu. Ten se o svém odvolání dozvěděl v Senegalu, kde předával prezidentovi Abdoulayemu Wadeovi Ahmadínežádovo poselství. Na webové stránce íránských reformistů se podle agentury Reuters objevilo zdůvodnění, že Mottakí byl kritický vůči Ahmadínežádově politice. „Mottakí se nepřizpůsobil prezidentovým názorům a jeho zahraniční politice,“ citoval Reuters z webu Mardomsalarí.
Íránská agentura Fars očekává, že Sálehího nahradí v čele jaderné agentury jeho dosavadní náměstek, prominentní jaderný vědec Muhammad Ghannadí. To by prý mohlo naznačovat, že Ahmadínežád si chce Sálehího na postu ministra zahraničí ponechat natrvalo. K definitivnímu jmenování ale potřebuje Sálehí - stejně jako kterýkoliv jiný kandidát - úspěšně projít hlasováním o důvěře ve 290členném parlamentu.
Íránskou diplomacii povede jaderný expert (zdroj: ČT24)
Výměna na jednom z nejdůležitějších postů v zemi přišla v okamžiku, kdy se po 14 měsících obnovily rozhovory o íránském jaderném programu mezi Teheránem, stálými členy Rady bezpečnosti OSN a Německem. „Očekáváme, že rozhovory, které právě začaly v Ženevě, budou pokračovat. Doufáme, že nová politická sestava nepovede k jejich přerušení,“ uvedl německý ministr zahraničí Guido Westerwelle.
Jednání ale probíhají v napjaté atmosféře – Írán těsně před nimi oznámil, že poprvé vyrobil uranový koncentrát. Západ se obává, že tamní režim ho chce použít k sestrojení atomové zbraně. Teherán ale tvrdí, že je to základní surovina pro jaderné palivo.
Sedmapadesátiletý Mottakí byl při mezinárodních jednáních klíčovou postavou. A zřejmě i kvůli tomu přišel o křeslo. Podle některých íránských politiků nedostatečně prosazoval zájmy své země. Dávali mu za vinu i čtvrtou sérii sankcí, které na Írán v červnu uvalila Rada bezpečnosti OSN.