Náčelník Siouxů Sedící Býk zničil kavalerii generála Custera

Bismarck - Mezi původními obyvateli Severní Ameriky se těšil svaté úctě. Měl prý zázračné schopnosti, protože dokázal unikat nástrahám „bledých tváří“. Náčelník Siouxů Sedící Býk byl jedním z vůdců, kteří v roce 1876 dotáhli do vítězného konce legendární bitvu u Little Bighornu, kde doslova zničili kavalerii generála George Custera. Náčelník nakonec skonal po potyčce s policií v indiánské rezervaci. Sedící Býk zemřel 15. prosince 1890. Konflikt mezi Siouxy a USA měl prostou příčinu: hrozivé drancování původních indiánských území.

Po celá 60. léta 19. století vedly obě strany válku. Byly sice uzavřeny různé dohody, ty ale vláda USA pravidelně porušovala. Klid zbraní proto nikdy dlouho netrval.

Na území posvátných Černých hor v dnešní Jižní Dakotě, které vláda Siouxům garantovala, se tehdy objevilo zlato. Do oblasti začali proudit zlatokopové, americká vláda bezohledně porušila smlouvu a zahájila násilný odsun indiánů.

Ti se ale svých lovišť nechtěli vzdát. Žila zde hojnost zvěře a země byla také sídlem božstev. Roztroušené kmeny nakonec našly společného vůdce. Tím byl Sedící Býk. Ten dokázal sjednotit domorodce k boji.

Podle dochovaných zpráv měl také náčelník při obřadu vidění. Před zástupy svých bližních pronesl: „Tyto nepřátele nám dal sám Velký duch. Zničíme je.“ Nedlouho poté se jeho vize opravdu naplnila.

Indiáni nemohli dlouhodobě odolat nátlaku a surovosti

Sedící Býk shromáždil dva tisíce mužů a 25. června 1876 je vedl do bitvy u řeky Little Bighorn v odlehlých končinách Montany. Tam se střetl se sedmou kavalerií George Custera.

Sebejistý a ješitný generál, indiány přezdívaný „Žlutý vlas“, udělal hned několik chyb. Spěchal, ignoroval varování o přesile a rozdělil svůj prapor.

Za hodinu bylo po všem, pod puškami a tomahavky zahynulo 268 jeho vojáků, masakr přežil pouze jeden kůň. Zrodila se legenda o velkém indiánském válečníkovi. Jenže jedna vítězná bitva válku nevyhrála. Indiáni nemohli dlouhodobě odolávat nátlaku a surovosti osadníků. Přišli o území, na kterém žili po tisíce let, a ztratili tím i vlastní svobodu.

Buffalo Bill angažoval legendu do svého cirkusu

Sedící Býk, symbol hrdosti a nepokořenosti, se před pomstou bělochů uchýlil do Kanady, kde zůstal až do roku 1881. Do USA se ale znovu vrátil, s poslední skupinou vzdorujících Siouxů složil zbraně a smířil se s životem v rezervaci Standing Rock.

Tam ho posléze vyhledal slavný William Cody, známější pod jménem Buffalo Bill, a angažoval ho jako živou legendu do svého cirkusu.

přišel na svět v březnu 1831 v týpí u řeky Grand River, také jeho otec Skákající Býk byl náčelníkem kmene. Etnicky pocházel z lakotské skupiny Hunkpapů. Vychováván byl v obratného lovce a bojovníka, který už v deseti letech složil prvního bizona, ve čtrnácti pak zabil a skalpoval prvního nepřítele. Sedící Býk časem prokázal schopnosti ve všech čtyřech vlastnostech, které Lakotové považovali za nejdůležitější: statečnosti, štědrosti, moudrosti a síle.

Když bylo náčelníkovi 59 let, stal se mu osudný střet s vojáky v indiánské rezervaci. Sedící Býk vedl hnutí, jež očekávalo příchod mesiáše, který měl vyhnat „bledé tváře“ z indiánských území. Americká vláda se jej 15. prosince 1890 pokusila zatknout, když padl smrtící výstřel. Stalo se to pouhé dva týdny před známým masakrem v jihodakotské lokalitě Wounded Knee, kde armáda povraždila přes 150 Lakotů, z velké části žen a dětí.

George Custer
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org