Slovenské starosti s romskými starosty

Richnava (Slovensko) - Nechtěným hrdinou internetu se stal romský starosta slovenské obce Richnava. Poprask vyvolalo video, na němž vyučený kuchař Vladimír Pokuta nebyl schopen přečíst volební slib. Mezi mnohými občany to vzbudilo pohoršení a nabízí se otázka, nakolik to vypovídá o starostovi a nakolik o těch ostatních - zvlášť když podle odborníků není slovenská společnost na rostoucí počet romských starostů a rovnocenné soužití Romů s Neromy připravená. Pokuta se stal starostou loni po komunálních volbách a slib skládal těsně před koncem roku. Zvolení zřejmě překvapilo i jeho samotného. Odhodlání a chuť do práce mu nechybí, zatím se ale často neobejde bez pomoci asistenta.

V Richnavě žije 2 500 lidí, z toho 1 800 Romů. Na celém Slovensku tvoří Romové podle různých odhadů zhruba desetinu obyvatel. Téměř polovina z nich žije v chudých, načerno postavených osadách. Ve volbách si ze svých řad zvolili 29 starostů. Těm při práci pomáhá občanské sdružení Roma Jekhetane (Romové společně), které jim třeba poskytuje asistenty. Romští starostové totiž často nemají dokončené středoškolské vzdělání. Středoškoláci nebo vysokoškoláci z podobných obcí zpravidla odcházejí tam, kde najdou pracovní uplatnění.

Podle odborníků je ale poukazování na vzdělanostní úroveň romských starostů zavádějící. Jsou totiž případy, kdy právě zvolením romského starosty získala obec do svého čela člověka s vyšším vzděláním, jako například v největší romské osadě na Slovensku v Jarovnicích, kde se stal starostou Florián Giňa.

Romové z richnavské osady svému starostovi věří, lidé z obce se naopak domnívají, že v úřadu dlouho nevydrží. Podobné je to i v nedalekých Bystranech, kde si občané vybrali za starostu Františka Žigu už potřetí za sebou.

Jaký gadža, takový cikán

Většinová slovenská populace se začíná obávat, co může rostoucí počet romských starostů v budoucnu znamenat. Podle vládního zmocněnce pro romské komunity Miroslava Pollaka není na rovnocenné soužití připravena ani většina ani menšina. „Existují neuvěřitelné rezervy, neuvěřitelná propast, kterou je prostě nutné postupně zaplňovat. Máme neuvěřitelně mnoho práce. Paradoxně máme více starostí a problémů spíš s většinou než s Romy. Ta je ještě více zablokována,“ říká Pollak.

Kulturní antropolog z Prešovské univerzity Alexander Mušinka se domnívá, že společnost je latentně rasistická - stejně jako třeba v České republice, na Ukrajině nebo v Polsku. Slovensko je podle Mušinky kromě toho denně konfrontováno s případy, kdy jde vedení obcí často na ruku různým spřízněným firmám, tuneluje obecní rozpočty přes fiktivní faktury nebo obchází zákon. „Romové mají rčení: Jaký gadža, takový cikán. Když s nimi mluvíte, tak vám přímo řeknou, že dělají jen to, co dělají oni,“ vysvětluje v této souvislosti romskou mentalitu Pollak.