Brusel - Řada zemí světa i mezinárodních organizací – včetně EU a USA – netlačí státy porušující lidská práva dost rázně ke změnám. Upozorňuje na to ve své nové zprávě o stavu lidských práv ve světě organizace Human Rights Watch, která dnes dokument představila v Bruselu.
Human Rights Watch se pustila i do EU a USA
Aktivisté z organizace, jež se dodržováním lidských práv dlouhodobě zabývá, vytýkají některým státům, že s vládami zemí porušujících lidská práva jednají a spolupracují, čímž je chtějí přivést k reformám. Jenže ty jsou pak bezzubé. Zpráva zmiňuje v této souvislosti třeba Čínu, která je významnou politickou i ekonomickou silou. Mnohé země s ní tak chtějí spolupracovat a jsou kvůli tomu schopny „přivírat oči“ nad tím, že v Číně jsou stále porušována lidská práva. Human Rights Watch i kvůli tomu ocenila norský Nobelův výbor za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír čínskému vězněnému literárnímu kritikovi Liou Siao-poovi.
Terčem kritiky se stala i Evropská unie, která si přitom sama hodně zakládá na tom, že se zasazuje o dodržování lidských práv. Organizace jí ale vytýká třeba četné případy diskriminace Romů, muslimů či dalších menšin. Navíc by unie a její členské země měly prokázat větší politickou vůli k tomu, aby jejich názory na tuto problematiku zněly stejně doma i v zahraničí.
GALERIE
videogallery_000113427
„Konstruktivní dialogy EU patří mezi příklady tohoto globálního trendu k těm nejvíce do nebe volajícím,“ řekl v prohlášení ke zprávě výkonný šéf organizace Kenneth Roth v narážce na unijní zahraniční politiku, která tento výraz velmi často a ráda používá. Podle aktivistů sice tlak na dodržování lidských práv existuje, směřuje ale hlavně na vlády zemí, kde rozsah porušování lidských práv překračuje případné jiné zájmy, které mohou být ve hře. Jde třeba o Severní Koreu, Írán či Zimbabwe.
Rozsáhlý materiál čítající téměř 650 stran se České republice zvlášť nevěnuje. Některé členské země sedmadvacítky ale kritizuje: Například Francii za to, jakým způsobem postupovala při nedávném kontroverzním vyhošťování Romů z východní Evropy. „Důvěryhodnost EU jakožto síly pro lidská práva ve světě spočívá také na její ochotě zabývat se zneužíváním lidských práv jejími vlastními členskými státy,“ uvádí se v prohlášení organizace.
Uzbecký prezident v Bruselu
O lidských právech si dnes v Bruselu vyslechl své i uzbecký prezident Islam Karimov. Organizace popisují četné případy porušování práv v Uzbekistánu. Unie na zemi před šesti lety uvalila sankce za krvavé potlačení povstání v Andižanu. Ochránci lidských práv dnes proto kritizovali předsedu Evropské komise Josého Barrosa, který si s Karimovem podal ruku. „Neříkáme, s kým se má a nemá scházet. Ale většina ostatních vysokých představitelů unie a také Belgie ho nepřijala,“ poznamenala k tomu organizace Amnesty International.
V prohlášení komise, které vyšlo po schůzce Karimova s Barrosem, se píše, že uzbecký prezident slíbil prohloubení demokratizace země. Šéf komise ho pak přemlouval, ať Karimov propustí politické vězně, a tlačil na zlepšení stavu lidských práv.
- Zpráva Human Rights Watch o stavu lidských práv ve světě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2270/226945.jpg
- Výroční zpráva Human Rights Watch autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2270/226947.jpg
- Islam Karimov a José Barroso autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2271/227060.jpg