Washington - Americký prezident Barack Obama v prvním veřejném komentáři k událostem v Libyi odsoudil vlnu násilí proti tamnímu obyvatelstvu a řekl, že pověřil vládu, aby vypracovala „celý rejstřík možností“, jak na vzniklou situaci reagovat. Tvrdé represe proti lidovému povstání podle prezidenta porušují normy mezinárodního práva. Libyjské hlavní město Tripolis prožilo klidnou noc bez vážnějších incidentů. Ze země ale po tisících dál prchají cizinci přes hranice s Egyptem nebo přes libyjská letiště a přístavy. Libyjská rada bezpečnosti vyzvala demonstranty ke složení zbraní a slíbila odměny za udávání vůdců revolty.
Obama odsoudil násilí v Libyi, USA připravují reakci
Libye je fakticky rozdělena na dvě části, protože zatímco východ je pevně v rukou povstalců, vojáci věrní prezidentovi Muammaru Kaddáfímu ovládají západ země. Vítězná vlna lidového povstání se ovšem už přiblížila k hlavnímu městu na 200 kilometrů. Podle ruské agentury ITAR-TASS je Tripolis fakticky jediné velké město, které Kaddáfí ještě drží. Hlavní město je pro zahraniční novináře v podstatě uzavřeno.
Ulice Tripolisu byly v noci prázdné, protože lidé se bojí vycházet. Vojáci věrní režimu okamžitě zasahují proti jakémukoli srocení lidí. Syn Muammara Kaddáfího Sajf Islám navštívil v noci na dnešek studia státní televize v Tripolisu, kde prohlásil, že život se vrací do normálních kolejí. V televizním vysílání se objevila i jeho sestra Ajša, aby dementovala informace o tom, že se pokusila prchnout na Maltu.
GALERIE
videogallery_22745
Obama odsoudil násilí
„Je povinností všech národů a všech lidí světa hovořit jedním hlasem,“ řekl Obama v projevu v Bílém domě, jemuž byla přítomna i ministryně zahraničí Hillary Clintonová, a vyzval k ukončení všech násilností. Libyjského vůdce Muammara Kaddáfího nicméně nevyzval k odstoupení a nezmínil se ani o povaze případných kroků, které by Spojené státy mohly proti libyjské vládě zavést. Obama uvedl, že Washington koordinuje další kroky se spojenci a s mezinárodním společenstvím. „Požádal jsem rovněž vládu, aby připravila celý rejstřík možností, jak bychom mohli na tuto krizi reagovat,“ prohlásil prezident.
Barack Obama:
„Strádání lidí a krveprolití je pobuřující a nepřijatelné. Takové akce porušují mezinárodní normy a každé měřítko prosté slušnosti. Násilí musí přestat.“
Obama v minulých dnech čelil výtkám a kritice za to, že se k situaci v Libyi nevyjádřil už dříve. Důvodem prý byla obava o bezpečnost Američanů v Libyi v době, kdy ještě nebyli z rozbouřené severoafrické země evakuováni. „Děláme vše proto, abychom zajistili bezpečnost Američanů v Libyi,“ konstatoval prezident. Obama rovněž oznámil, že v pondělí odcestuje do Ženevy ministryně Clintonová, aby se zúčastnila mezinárodního jednání o libyjské krizi.
Zdroje v americké vládě už dříve naznačovaly, že Spojené státy uvažují o sankcích proti Libyi včetně zmrazení libyjských účtů, a to i osobních kont Kaddáfího. Je však zřejmé, že americké možnosti jsou omezené, protože na rozdíl od Egypta nebo Bahrajnu Libye není americkým spojencem a příjemcem americké pomoci. To okruh možných sankcí omezuje.
Nepokoje ohrožují dělníky na ropných vrtech
Britská vláda nevyloučila nasazení armády k záchraně téměř dvou stovek Britů uvězněných v libyjské poušti. Britští zaměstnanci ropných společností vyslali ve středu prostřednictvím rozhlasové stanice BBC ze svého tábora ve východolibyjské poušti Amal naléhavou žádost o pomoc. Ozbrojení vesničané prý ukradli jejich zásoby a ohrožují je i na životech. V podobné situaci je i výsadek ruských a tureckých dělníků u města Ras Lanúf.
Britská vláda se ocitla pod tlakem opozice i veřejnosti, která volá po okamžité pomoci pro ohrožené dělníky. „Žijeme v každodenním strachu o život, místní lidé jsou ozbrojeni, ukradli nám automobily, je to peklo,“ řekl BBC jeden z britských zaměstnanců James Coyle. Britský ministr zahraničí William Hague odmítl spekulovat o tom, zda má Británie vojensky zasáhnout, nebo nikoli. Britští diplomaté ale už dříve nevyloučili, že k záchraně svých spoluobčanů použijí vojenské letectvo, a to případně i bez souhlasu libyjských úřadů. Hague dnes dokonce kvůli krizové situaci v Libyi odvolal plánovanou návštěvu Washingtonu.
V kritické situaci je i několik stovek ruských a tureckých zaměstnanců zahraničních ropných společností uvězněných v pouštním táboře u města Ras Lanúf na severu Libye. Podle ruských médií se situace v okolí tábora do krajnosti vyostřila, tábor obklíčili ozbrojenci, dochází k opakovaným loupežným přepadům. Podle moskevského rozhlasu vyslala ruská vláda k evakuaci ohrožených osob plavidlo, které ve středu večer vyplulo z Černé Hory. Povolení ke vstupu do libyjských vod ale nemá. V Libyi žije a pracuje přes milión a půl cizinců.
Z Libye prchají i Češi
Mezi tisícovkami cizinců, kteří prchají z Libye, jsou i Češi. Šéfmontér firmy Unico Modular Martin Julina, kterému se podařilo ze země dostat, označil v rozhovoru pro Českou televizi za největší problém dav lidí, který vůbec nepouští lidi na letiště. Na odlet tam čekají tisíce lidí. Julina je nyní v Kyjevě, protože ukrajinské letadlo bylo v dané chvílí jediné, které mělo volná místa. Sám prý strach necítil, nicméně byl svědkem toho, jak tajná policie odvedla člověka, který protesty v zemi natáčel na mobilní telefon.
Al-Káida podpořila povstalce proti Kaddáfímu
Organizace Al-Káida v muslimském Maghribu (AQIM) ujistila účastníky protestů proti režimu libyjského vůdce Muammara Kaddáfího svou „plnou podporou“. Oznámila to agentura AFP s odvoláním na zprávu americké zpravodajské skupiny SITE, která monitoruje internetové stránky teroristických skupin. Maghribská Al-Káida vydala prohlášení, v němž slíbila učinit vše, co bude v jejích silách, aby pomohla povstalcům proti libyjskému režimu.
„Uděláme všechno, abychom vám s pomocí Alláha pomohli, protože váš boj je bojem každého muslima milujícího Alláha a jeho odkaz,“ uvedla Al-Káida podle SITE. Al-Káida o sobě dala vědět již počátkem února, když vyzvala egyptské demonstranty ke svaté válce a k nastolení vlády založené na islámském zákonu šaría. Extremistická skupina vyzvala Egypťany, aby „ignorovali klamné cesty sekularismu, demokracie a shnilého pohanského nacionalismu“.
Náměstek libyjského ministra zahraničí Chálid Kaim ve středu v Tripolisu řekl, že Al-Káida už na východě Libye obsazeném vzbouřenci vyhlásila islámský emirát. V jeho čele je bývalý vězeň americké věznice v Guantánamu, jehož pochopové prý popravují všechny, kdo se odmítají podřídit novým islámským pořádkům. Podle zpráv z východu země ale tyto zprávy neodpovídají skutečnosti. Vůdci povstalců v Benghází jejich šíření přičítají stoupencům Kaddáfího, kteří chtějí mezi obyvatelstvem vyvolat paniku.
Jemenský prezident chce chránit bezpečnost demonstrantů
Jemenský prezident Alí Abdalláh Sálih ve středu večer oznámil, že nařídil bezpečnostním složkám, aby chránily demonstranty protestující proti jeho vládě. Policie má rovněž zabránit dalším násilnostem a konfrontaci mezi stoupenci a odpůrci režimu. V hlavním městě Saná, v Adenu, Hodejdě a dalších jemenských městech ve středu pokračovaly protivládní protesty. Od úterní noci v zemi zahynuli další dva lidé a 18 demonstrantů bylo při srážkách prezidentových stoupenců a odpůrců zraněno.
„Vláda bude nadále chránit práva občanů na pokojné shromažďování a na svobodné vyjádření názorů,“ uvedl Sálih v prohlášení. Jemenský ministr vnitra Mutahar Rašad Masrí se zároveň sešel s velvyslanci Británie a USA v Saná, aby jim vysvětlil, že bezpečnostní síly jsou „neutrální“ a hájí pořádek jak při demonstracích stoupenců vlády, tak i při akcích jejích odpůrců.
GALERIE
Protesty v Libyi