Tokio - Pracovníci jaderné elektrárny Fukušima 1 byli evakuováni poté, co z nejpoškozenějšího bloku začal stoupat dým. Předtím uvnitř třetího reaktoru stoupal tlak. Technikům se nicméně dnes podařilo přivést ke všem šesti reaktorům elektřinu. To by mělo pomoci zprovoznit chladicí zařízení. Elektřina by měla během dneška proudit i k nejhůře poškozeným reaktorům 3 a 4. Postižené oblasti v Japonsku navštíví premiér Naoto Kan. Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že radiace v japonských potravinách představuje větší problém, než se čekalo. Lidé z blízkosti elektrárny by neměli pít vodu z vodovodu. Ve vodách Tichého oceánu nedaleko Fukušimy se objevily stopy radiace. Podle pracovníků elektrárny jsou ale tak malé, že nepředstavují žádné zdravotní riziko.
Nad reaktory ve Fukušimě dým
Inženýrům se daří vést do části poničené jaderné elektrárny Fukušima 1 elektrický proud. To je první krok k obnovení vnitřního chladicího zařízení. „Musíme obnovit mnoho elektrických systémů, bude nám trvat taky 2 až 3 dny, než vyměníme všechny součástky. Zatím stále chladíme mořskou vodou,“ říká Hidehiko Nišijama z japonské Agentury pro jadernou bezpečnost.
Problém ale začal dělat reaktor číslo 3, který představuje největší hrozbu, protože jeho palivové články obsahují nebezpečné plutonium. Vzrostl v něm tlak a inženýři zvažovali vypouštění radioaktivní páry. Poté, co z reaktoru začal stoupat dým, byli evakuováni pracovníci elektrárny. Kouř stoupal z jímky vyhořelého paliva. „V 15:55 (7:55 SEČ) jsme z elektrárny dostali hlášení, že ze střechy reaktoru 3 uniká šedý dým. Nařídili jsme evakuaci pracovníků, kteří se nacházeli v blízkosti,“ potvrdila společnost TEPCO, která elektrárnu provozuje. Dým nad reaktorem ovšem rychle zmizel, pro změnu se ale objevil nad druhým reaktorem. Podle japonských úřadů ale radiace nestoupla.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ocenila japonský postup. Dodává ale, že situace je stále vážná. Už včera Japonci oznámili, že naměřili radioaktivní jód ve špenátu a mléce, radiace byla zaznamenána také v pitné vodě v Tokiu. Radioaktivní prvky se ale našly i v řepce nebo okrasných květinách. Japonské ministerstvo zdravotnictví dnes ráno doporučilo obyvatelům šestitisícové vesnice Iitate, která je od elektrárny Fukušima vzdálena asi 30 kilometrů, aby nepili vodu z kohoutku.
Radiace v potravinách až 120 km od Fukušimy
Světová zdravotnická organizace dnes před radiací v japonských potravinách varovala. „Je to mnohem vážnější, než si kdokoli pomyslel v prvních dnech, kdy jsme se domnívali, že tento problém může zůstat omezen na okolí 20 až 30 kilometrů,“ uvedl mluvčí regionální pobočky WHO Peter Cordingley.
WHO zatím nemá důkazy o tom, že by se potraviny z Fukušimy dostaly do ostatních zemí. „Můžeme ale s jistotou předpokládat, že některé kontaminované produkty se dostaly ze zóny kontaminace,“ dodal expert. Čína už oznámila, že bude kvůli radiaci prověřovat všechny potraviny z Japonska.
Ve čtyřech prefekturách platí zákaz vývozu mléka nebo špenátu. U něj se radioaktivita našla i 120 kilometrů od elektrárny. Strach se ale šíří ještě rychleji než radiace. V Indonésii měří ozáření u každého, kdo z Japonska přiletí. Tchajwan chce zničit japonské fazole, které obsahovaly byť jen malou míru radioaktivních látek.
Situaci zhorší počasí
Situaci na všech frontách má v prefektuře Miagi zhoršit špatné počasí, během silných dešťů se úroveň radiace okolo elektrárny zvedne a nebudou moci létat vrtulníky. To bude komplikovat dodávky pomoci do evakuačních táborů, kde stále žije 400 tisíc lidí, a také práci záchranářů, která je s přibývajícími dny stále složitější.
Zemětřesení a následnou přívalovou vlnu tsunami, které před deseti dny zasáhly severovýchodní Japonsko, nepřežilo podle dosavadních oficiálních statistik přes 8 600 lidí. Dalších více než 13 000 je na seznamu pohřešovaných. Policie odhaduje, že počet mrtvých přesáhne 18 000.
Počet lidí, kteří přišli o život, stoupá s tím, jak záchranáři v troskách nacházejí těla. Tsunami navíc pravděpodobně mnoho těl strhla do moře podobně jako vlna, která o Vánocích 2004 udeřila především na Indonésii. Těla mnoha tamních mrtvých nikdy nebyla nalezena. Někteří z pohřešovaných rovněž mohli být mimo svou domovskou oblast a dosud se nepřihlásili příbuzným ani úřadům.