Berlín - Německý Spolkový sněm dnes hlasy vládní koalice a opozičních Zelených schválil pozastavení povinné vojenské služby a její nahrazení dobrovolnou vojnou v trvání od 12 do 23 měsíců, které začne platit od 1. července. V ústavě však branná povinnost zůstává a její plnění může být znovu aktivováno v případě napadení nebo války. Opoziční sociální demokracie (SPD) a Levice hlasovaly proti pozastavení. Spolu s povinnou vojenskou službou přestane fungovat i náhradní civilní služba. Do ní se budou moct napříště hlásit také dobrovolníci.
Němci si od července zavojančí leda dobrovolně
Poslední ročník 12 150 branců nastoupil na povinnou základní vojenskou službu letos 3. ledna. Služba byla od loňska už jen šestiměsíční a od letošního července budou v německé armádě sloužit pouze profesionálové a dobrovolníci.
Bundeswehr v rámci reformy, kterou prosadil bývalý ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg, zeštíhlí z dosavadních asi 240 000 vojáků na plánovaných zhruba 185 000. Jejím cílem je zvýšit výkonnost a efektivitu armády a učinit ji modernější a kompaktnější, aby do budoucna byla mimo jiné schopná vysílat více vojáků na zahraniční mise.
Na dobrovolnou vojenskou službu bude moct nastoupit až 15 000 mužů a žen a trvat bude od 12 do 23 měsíců. První půlrok bude vždy zkušební. Pobírat za to budou odměnu 800 až 1 100 eur měsíčně plus příspěvky na bydlení či stravu.
První branci sloužili v obnovené německé armádě od 1. dubna 1957. Od té doby prošlo bundeswehrem podle údajů ministerstva obrany 8,5 milionu mladých Němců. Od roku 2001 se k nim přidaly i ženy. Povinná vojenská služba v Německu původně trvala rok, později se prodloužila až na 18 měsíců. Od 80. let se začala znovu zkracovat až na současných šest měsíců.
Německo je jednou z mála západních zemí, v nichž se povinná vojenská služba ještě uplatňovala. Z 28 členských států NATO bude od července fungovat už jen ve čtyřech - Řecku, Turecku, Estonsku a Norsku.
Německá armáda