Brusel - Belgičané se stávají světovými šampiony v poněkud nezvyklé disciplíně - délce sestavování vlády po volbách. Dnes je tomu od hlasování 290 dní, co se místní politici neúspěšně pokoušejí sestavit vládu. Tím Belgie překonává rekord Iráku a je jasné, že ho ještě o notný kus vylepší. Nový kabinet totiž není na obzoru.
Belgičané jsou nejpomalejší
Belgie slaví rekord už podruhé. Poprvé se tak stalo 17. února, kdy překročila hranici 249 dní. Tehdy to v ulicích i v nejrůznějších médiích oslavily tisíce lidí takzvanou hranolkovou revolucí, tedy nejrůznějšími happeningy a akcemi, které spojovala kritika neschopnosti vlámských a valonských stran dohodnout se na reformách a vládě, i nejrůznější recesistické kousky. Přesně 249 dní už zmiňovanému Iráku trvalo, než se na novém kabinetu dohodl. Jenže k tomu je třeba přidat ještě dalších 40 dní, než vláda složila přísahu.
Belgie má více než 10,5 milionu obyvatel rozdělených do dvou hlavních a nesourodých jazykových skupin: většinoví a ekonomicky bohatší Vlámové obývající převážně sever země a francouzsky hovořící Valoni. Ti žijí zejména na jihu země a obývají i většinu Bruselu.
Belgie potvrdila světový rekord v délce sestavonání vlády (zdroj: ČT24)
Obě jazykové komunity mají vlastní politické strany. Jenže právě ty se musejí dohodnout na zformování vlády. Zásadní problém kromě obvyklých rozdílných ideologických názorů mezi pravicovými a levicovými subjekty tvoří i přerozdělení pravomocí (a také peněz) mezi jednotlivé oblasti a další ústavní reformy, které Belgie musí přijmout. Navíc ve volbách zvítězila nacionalisticky naladěná Nová vlámská aliance (N-VA), která je příznivcem postupného rozdělení země.
Výsledkem je, že král Albert II. pověřil předběžným jednáním o nové vládě už několik různých politiků, včetně lídrů dvou nejsilnějších seskupení z voleb, které se uskutečnily 13. června. Výsledek ale zatím není vůbec žádný.
Nepomůžou ani volby
Průzkumy ukazují, že by politický pat nerozsekly ani nové volby. Rozložení sil by se totiž proměnilo jen nevýznamně a hlavně by nepomohlo překonat neshody, které dlouhodobě belgická politická scéna řeší a které brzdí vznik nového kabinetu.
Už i sami Belgičané si ale uvědomují, že si začínají pohrávat s ohněm. Situace na finančních trzích se sice proti nedávné době už trochu uklidnila, nicméně fakt či hrozba, že Belgie má jedno z nejvyšších zadlužení mezi státy EU a že by k ní trhy mohly kvůli politické nestabilitě ztratit důvěru, se nad touto západoevropskou zemí stále vznáší. „Chceme říct našim politikům, že už toho bylo dost. Chceme vládu! Chceme, aby stát někdo řídil. A nechceme rozdělení Belgie,“ říká pořadatel demonstrací Jean-Gabriel Vermiere. „Jsme studenti, ale týká se nás to. Rádi bychom viděli nějaký pokrok. Ale oni se nesnaží posunout se z místa. To je opravdu škoda,“ lituje studentka Cynthia.
GALERIE
Belgie