New York/Washington - Americký prezident Barack Obama dnes ráno zahájil kampaň za znovuzvolení a vyzval své stoupence, aby se na ní podíleli. Příští prezidentské volby se ve Spojených státech uskuteční na začátku listopadu 2012. Z republikánů zatím nikdo záměr postavit se Obamovi oficiálně neoznámil.
Obama zahájil kampaň za znovuzvolení
„Tato kampaň právě začíná. Otevíráme kanceláře, vybalujeme krabice a zahajujeme rozhovory s příznivci, jako jste vy. Pomůže nám to vytvořit cestu k vítězství. Volby 2012 právě začínají a tohle je způsob, jak můžete dát najevo, že do toho jdete s námi,“ píše Obama na své stránce. Vzkaz doprovází video, kde prezidentovi stoupenci vysvětlují, proč ho podporují. Samotný prezident v něm nevystupuje.
V současné době se mohou lidé na kampani podílet například tak, že do formuláře zadají svou e-mailovou adresu a poštovní směrovací číslo a kliknou na tlačítko „Jdu do toho“. Stránka také stoupence prezidenta vyzývá k tomu, aby o začátku kampaně prostřednictvím Facebooku či Twitteru informovali své známé. Voliči také prostřednictvím webové stránky mohou začít na kampaň přispívat anebo se přihlásit jako dobrovolníci.
Obama by mohl vybrat až miliardu dolarů
Obama zároveň své příznivce elektronickou poštou informoval, že dnes zašle federální volební komisi údaje o své volební kampani. Vyřízení formalit u Federální volební komise Obamovi umožní, aby na předvolební kampaň začal sbírat peníze. Podle odhadů by mohlo jít až o rekordní miliardu dolarů. Již v minulé volební kampani vybral Obama od dárců 750 milionů dolarů.
Sídlo kampaně bude Obama mít znovu jako v roce 2008 v Chicagu. Jejím šéfem bude opět David Axelrod, který byl Obamův hlavní poradce během prvních dvou let v prezidentské funkci. Podle listu The Chicago Sun-Times má Obama v plánu sejít se už v dubnu s prvními potenciálními dárci pro jeho kampaň v Los Angeles, San Francisku a New Yorku.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že američtí voliči jsou ohledně Obamy rozděleni zhruba na poloviny. Asi 47,4 procenta Američanů jeho počínání v Bílém domě schvaluje, zatímco 46,6 procenta voličů by si v Bílém domě přálo jiného politika.
Na protikandidáty se stále čeká
Na jména případných Obamových protikandidátů ale zatím Američané stále čekají. Žádný z republikánů dosud napevno neřekl, že se chce ucházet o nominaci své strany na prezidenta. Z významných politiků strany zatím pouze bývalý šéf Sněmovny Newt Gingrich uvedl, že možnost kandidatury předběžně zkoumá, a bývalý guvernér Minnesoty Tom Pawlenty oficiálně oznámil, že ji zvažuje. Další lidé, o nichž se také spekuluje, jako bývalý guvernér státu Massachusetts Mitt Romney, bývalý senátor z Pensylvánie Rick Santorum či bývalá aljašská guvernérka Sarah Palinová, stále vyčkávají. Zatím jediným, kdo se přihlásil o republikánskou nominaci, je tak zakladatel okrajové newyorské strany Nájem je zatraceně vysoký Jimmy McMillan.
Obama v Bílém domě: Co se povedlo a co ne?
- REFORMA ZDRAVOTNÍHO SYSTÉMU: Je dosud největším prezidentovým úspěchem na domácím kolbišti. Prosazení reformy bylo jedním z klíčových Obamových slibů. Kontroverzní balíček opatření prošel americkým Kongresem loni, jednání byla dlouhá a vyhrocená. Proti byli zejména republikáni, kteří nové změny považují za socialistické a reformu za nepotřebnou a nákladnou. Největší změna amerického zdravotnictví od roku 1965, o niž usilovalo již několik prezidentů, má kromě jiného zpřístupnit zdravotní péči 31 milionům nepojištěných Američanů.
- SMLOUVA O ODZBROJENÍ: Od nové smlouvy START s Ruskem o omezení počtu strategických jaderných zbraní, která byla podepsána loni v dubnu v Praze, se očekává, že bude jakýmsi novým startem ve vztazích obou zemí. Dokument dává Rusku a USA sedm let na to, aby své strategické arzenály omezily zhruba o třetinu. Počet hlavic by měl klesnout na 1550 z dosavadních 2200. Počet rozmístěných nosičů, tedy ponorek, letadel a raket, se sníží na 700. START je významným milníkem v Obamově snaze o narovnání vztahů s Moskvou (v roce 2009 prezident ustoupil od Ruskem kritizovaných plánů svého předchůdce George Bushe na protiraketovou obranu).
- REFORMA REGULACE FINANČNÍHO SEKTORU: Loni podepsaný zákon představuje největší změnu dohledu nad odvětvím od 30. let. Pro šéfa Bílého domu je dalším důležitým vítězstvím na domácí scéně. Zákon je výsledkem kompromisů s republikány. Snaží se řešit problém finančních institucí, které jsou tak veliké, že jejich pád může ohrozit celý systém. Vytváří zvláštní radu, jež bude sledovat a řešit rizika, která ohrožují stabilitu ekonomiky. Zpřísňuje také kapitálové požadavky pro velké banky.
- ZAHRANIČNÍ POLITIKA: Kromě smlouvy zpřísňující limity počtu jaderných zbraní se Obama výraznějším zahraničně-politickým úspěchem pochlubit už nemůže. Moskva, Peking či Teherán si jeho napřaženou ruku k vyjednávání vykládaly jako slabost, prezident proto po prvním roce ve funkci přitvrdil. Podepsal například nový zákon o zpřísnění sankcí vůči Íránu kvůli jeho jadernému programu.
Vztahy s tradičním spojencem, Izraelem, jsou kvůli neústupnosti židovského státu v otázce osad na palestinském území nejhorší za desítky let. Obama ztratil i na oblibě mezi Araby. Nevychází mu tak politika vstřícnosti, kterou muslimům nabídl v roce 2009 v projevu v Káhiře.
Ke konci loňského srpna Obama oznámil konec bojových operací v Iráku po sedmi letech (v zemi však nadále zůstávají podpůrné síly). Část vojáků přesunul do stále neklidného Afghánistánu, kam pro boj s Talibanem a al-Káidou schválil v roce 2009 další posily. V současnosti se Američané účastní vojenské operace v Libyi.
- GUANTÁNAMO: Proklamované uzavření věznice pro podezřelé z terorismu zůstává největším restem. Pro prezidenta to byl přitom hned první úkol, který si ve funkci vytyčil - uzavření věznice „do roka a do dne“. Spolu s poradci ale špatně odhadl zapeklitost právních kliček, které s sebou nese přesun vězňů z „území nikoho“ na Kubě do USA i jinam. Američané se snaží vězně přemisťovat do jejich rodných zemí nebo do jiných států, které jsou ochotny je přijmout. Obama se však slibu věznici zrušit nemíní vzdát.
- ZLEPŠENÍ EKONOMIKY: V únoru 2009 schválil Kongres Obamův stimulační plán na podporu recesí postiženého hospodářství, který se z původních 787 miliard dolarů (přes 15 bilionů Kč) rozrostl na 862 miliard a celkově bude včetně úroků stát přes bilion dolarů. Ekonomika USA však stále vykazuje zpomalování růstu, nezaměstnanost se výrazně nesnížila. Balík opatření na záchranu patří k nejkritizovanějším krokům, které Obama podnikl. Prezident se nedávno s republikány dohodl na kompromisu ohledně daňových úlev (podpořil zachování úlev i pro bohaté, republikáni souhlasili s prodloužením podpory v nezaměstnanosti), rozpočtový deficit hodlá snížit zmrazením výdajů na vnitrostátní programy během příštích pěti let, šetřit má i armáda.
Vydáno pod