Smolensk – Jitro přineslo zprávu o tom, že v Rusku havarovalo polské letadlo. Informace vzbudila málo pozornosti. O chvíli později ale přinesly agentury upřesnění: během tragédie zahynula elita polské politiky i armády, včetně prezidenta Lecha Kaczyńského. Osudovou ironií dopravní letadlo přepravovalo polskou delegaci k uctění sedmdesátého výročí katyňského masakru, během kterého Sověti pozabíjeli důstojníky polské armády. Původní překvapení bylo nahrazeno otřesením. Letoun havaroval 10. dubna 2010.
Tragédie u Smolenska: Cestou do Katyně padla polská elita
Cesta polského vládního speciálu začala ranním startem ve Varšavě. Krátce poté, co 20 let starý tupolev Tu-154M přeletěl Bělorusko a vstoupil do ruského vzdušného prostoru, se piloti začali připravovat na přistání. Jejich cílem bylo vojenské letiště Smolensk-Severnyj, odkud měla polská delegace pokračovat v autech.
Hustá mlha spolu se skutečností, že letiště nebylo vybaveno elektronickým systémem pro přesné navedení, dělala ze závěrečné fáze letu riskantní operaci. Přesto se posádka o přistání pokusila, pravděpodobně pod tlakem ze strany nadřízených.
Opakované varování palubních přístrojů, že letoun je nebezpečně nízko, piloti ignorovali. Zřejmě spoléhali na údaje rádiového výškoměru, který ale ukazoval dostatečný odstup od země jen díky tomu, že právě prolétali nad hlubokou strží.
Svůj omyl si posádka uvědomila těsně předtím, než letadlo zachytilo levým křídlem o koruny stromů. Náraz do země jen několik set metrů před prahem ranveje dával jen minimální šanci na přežití. Zahynulo všech 88 pasažérů a osmičlenná posádka.
Jednota Poláků a rozhodnutí o pohřbu
Seznam obětí byl výčtem polských politických a armádních elit. O život přišel prezident Kaczyński s manželkou, guvernér národní banky Slawomir Skrzypek a řada zákonodárců. Těžké ztráty utrpěly polské ozbrojené síly, které ztratily náčelníka generálního štábu Franciszka Gongora a vrchní velitele vzdušných sil, pozemního vojska i vojenského námořnictva.
Zpráva o havárii šokovala celé Polsko, které zaplavila vlna národní sounáležitosti. Jednotu Poláků vážněji narušilo až rozhodnutí o pohřbu prezidenta a jeho choti v královské hrobce na krakovském hradě Wawelu. A když pak nový prezident Bronislaw Komorowski nechal přesunout kříž, který po nehodě vyrostl před prezidentským palácem, byl národ už opět rozdělen do znesvářených politických táborů.
Přízrak katyňského masakru z roku 1940
Katastrofa u Smolensku poznamenala nejenom polskou politickou scénu, ale i polsko-ruské vztahy. Ty jsou z historických důvodů dlouhodobě chladné a prezident Kaczyński navíc patřil k pravidelným kritikům Kremlu. Do hry chtě nechtě vstupoval i přízrak katyňského masakru z roku 1940, při němž sovětská tajná policie zavraždila tisíce Poláků.
Letecká tragédie však vztahy mezi oběma zeměmi přinejmenším dočasně vylepšila. Symbolem solidarity Rusů s truchlícími Poláky se stala pieta, které se účastnili Donald Tusk a Vladimir Putin, oba evidentně dojatí. V listopadu 2010 pak ruský parlament učinil vůči Varšavě vstřícné gesto přijetím prohlášení o vině stalinského režimu za masakr v Katyni.
Odkrývání příčin neštěstí však polsko-ruské vztahy opět zkomplikovalo. Když letos v lednu představil ruský Mezistátní letecký výbor svou závěrečnou vyšetřovací zprávu, vyvolal její obsah ve Varšavě vlnu rozhořčeného nesouhlasu.
Tragédie se stala součástí politického boje
Podle ruských orgánů způsobila nehodu chyba posádky, která se mohla bát nespokojenosti prezidenta Kaczyńského v případě letu na záložní letiště. Největší poprask ale vzbudilo konstatování, že vyšetřování neodhalilo žádné zavinění z ruské strany. Poláci přitom prakticky od samého začátku poukazují na údajné prohřešky smolenských dispečerů.
Jestliže v kritice ruské vyšetřovací zprávy se polští politici vzácně shodli, v atmosféře blížících se podzimních voleb se letecká tragédie stala součástí politického boje.
GALERIE
Nehoda polského letadla ve Smolensku