Beatifikaci Jana Pavla II. sledují statisíce poutníků

Vatikán – Dopolední beatifikační mší na Svatopetrském náměstí, kterou bude sloužit papež Benedikt XVI., dnes v Římě začínají obřady, během nichž bude prohlášen za blahoslaveného bývalý papež Jan Pavel II. - šest let a jeden měsíc po své smrti. Ceremonií spojených s blahořečením se zúčastní statisíce lidí, další statisíce čekají bohoslužby v Polsku, především ve Wadowicích a Krakově. Vatikán už nyní pracuje na podkladech, na jejichž základě by mohl být Jan Pavel II. později prohlášen za svatého. Blahořečení Jana Pavla II. a speciální Otázky Václava Moravce věnované tomuto tématu vysílá dnes ČT24 od 9:00.

Ve Vatikánu začaly obřady už v sobotu večer vigilií. Po nedělní mši se budou moci věřící blahořečenému papeži poklonit u jeho rakve vystavené v chrámu svatého Petra. Jako oficiální relikvie bude vystavena ampulka s krví Jana Pavla II. V pondělí bude na náměstí ještě děkovná bohoslužba, pak bude rakev znovu uložena v kapli chrámu.

Na hladký průběh ceremonií dohlíží 3 000 policistů, 1 200 zaměstnanců římské radnice a 2 500 dobrovolníků, protože do Říma se sjíždějí poutníci z celého světa. Podle některých odhadů mělo dorazit až 2,5 milionu lidí. Vatikán přesto věří, že situaci zvládne. „Jsou to poutníci, kteří se přijedou hlavně modlit. Tihle lidé nedělají problémy,“ uvedl mluvčí Vatikánu Federico Lombardi. Několik set lidí přijelo i z České republiky - v čele s primasem Dominikem Dukou, olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem a kardinálem Miloslavem Vlkem.

Reportáž Josefa Pazderky (zdroj: ČT24)

Jan Pavel II., občanským jménem Karol Wojtyła, se narodil 18. května 1920 ve Wadowicích nedaleko Krakova. V roce 1946 byl vysvěcen na kněze, od roku 1963 působil ve funkci krakovského arcibiskupa. Papežem byl zvolen v říjnu 1978. Ve svých osmapadesáti letech se stal nejmladší hlavou katolické církve od zvolení Pia IX. v roce 1846 a zároveň prvním neitalským papežem po 455 letech. Zemřel 2. dubna 2005 v 84 letech. Podle historických záznamů byl druhým nejdéle sloužícím papežem v dějinách církve. Přežil dva pokusy o atentát: V roce 1981 ho postřelil turecký terorista Mehmet Ali Agca, rok na to jej pobodal konzervativní španělský kněz Juan Fernández Krohn.

Během svého pontifikátu v letech 1978 až 2005 zbořil Jan Pavel II. mnohá tabu. Veřejně například vyzval křesťany, aby se omluvili židům za to, že je po staletí jako národ odmítali a uráželi jejich vyznání. Zároveň byl historicky první hlavou katolické církve, která navštívila synagogu (v roce 1986 v Římě) a mešitu (v květnu 2001 v syrském Damašku). Omluvil se i mnoha těm, kdo v minulosti utrpěli újmu ze strany katolíků. Slova lítosti adresoval například obětem inkvizice, upálenému astronomovi Galileovi Galileimu či pravoslavným věřícím. Židům se omluvil za nedostatečnou aktivitu církve během jejich pronásledování nacisty a v roce 1999 vyjádřil lítost nad „krutou smrtí“ církevního reformátora Jana Husa.

Papež má i kritiky

Papežovo blahořečení má být oceněním jeho křesťanských ctností i jeho působení v čele katolické církve, které z něho udělalo jednu z nejvýznamnějších postav uplynulého století. Ne všichni ale hodnotí Jana Pavla II. jednoznačně kladně. Skeptici poukazují hlavně na to, že za jeho pontifikátu katolicismus na Západě ochabl a že klérus byl zasažen skandály se sexuálním zneužíváním dětí kněžími, které navíc mnohdy církevní hierarchie kryla. Jednoznačně nejsou hodnoceny ani jeho kroky vstříc jiným náboženstvím, zvlášť islámu. Vatikánský teolog Giovanni Franzoni argumentoval proti blahoslavení poukazem na papežovo odmítnutí podpory sansalvadorskému arcibiskupovi Oscaru Arnulfu Romerovi, jenž byl pak v roce 1980 zavražděn radikály ve svém kostele.

Terčem kritiky byl papež i proto, že odmítal ustoupit v otázce celibátu kněží či svěcení žen, kompromisy neznal ani v otázce antikoncepce - bez ohledu na přelidnění třetího světa či na šíření AIDS. Sporná byla i jeho podpora konzervativního řádu Legionáři Kristovi, jehož zakladatel Marcial Maciel byl podezřelý ze sexuálního zneužívání dětí, a hnutí samotné připomínalo sektu.

Beatifikační složka je tajná, takže tyto a případné další otázky zůstanou nezodpovězeny. Její součástí ale je uznání zázraku, který Jan Pavel II. údajně způsobil - jde o uzdravení nevyléčitelně nemocné francouzské řádové sestry. Uznání zázraku je jednou z podmínek blahořečení.