Jak se neutopit v evropském Grand Canyonu

Voda – živel, jehož moc i rozličné podoby můžeme obdivovat v kaňonu Verdon. Za tisíciletí své aktivity se říčka Verdon zaryla do provensálských skal natolik, že vytvořila desítky metrů hluboký kaňon. Někdy se v něm rozprostírá docela široké prostranství, jinde skály svírají koryto řeky tak pevně, že se dá jen těžko projít. V kaňonu ztraceném uprostřed malebné francouzské Provence, můžeme obdivovat kouzla přírodních sil i pokusy člověka, jak si tuhle divokou řeku podmanit.

Verdon se mezi skalami proplétá jako modrý had. Je však tak strašně hluboko, že je ho i ze speciální vyhlídkové silnice plné zatáček vinoucí se po hraně kaňonu a příhodně nazvané Route des Crêtes (crête = hrana, vrchol) můžeme jen stěží zahlédnout. Vidět jsou spíš jen strmá úbočí, kterými se říčka postupně prokousala, než dosáhla svého stávajícího koryta. Kamenitá úbočí a koryto říčky Verdon vyhloubily na tváři provensálské krajiny hlubokou jizvu. Z Route des Crêtes je možné tuhle jizvu přehlédnout od obzoru k obzoru a na protějším „břehu“ kaňonu můžeme zahlédnout malá autíčka, která se proplétají zatáčkami silnice na druhé straně. Člověka v tuhle chvíli napadne: „Co tam asi jede za lidi? Jaké mají osudy? A nepřemýšlí právě teď nad tím, kdo na ně civí z druhé strany nepřekročitelného říčního zářezu?“

Kaňon Verdon bývá často přirovnáván k americkému Grand Canyonu vytvořenému řekou Colorado. V tomto srovnání kaňon Verdon vyhrává především, co se týče divokosti, a to i v případě samotné řeky. Spád Colorada číní jen 1,5 metru na kilometr, kdežto spád francouzského Verdonu 6 metrů na kilometr.

Vypadá jako moře, ale není to moře

Kaňon Verdon se jen tak překročit nedá. Pokud zapomnětliví turisté nevyužijí možnost, která se skýtá hned v jeho začátku a nepřejedou na druhou stranu, nezbývá než se proplést silnicí plnou serpentin až k jezeru Sainte Croix, které svým vzhledem, zvláště při západu slunce, připomíná moře. I já jsem si odtud přivezla několik kýčovitých fotografií, které se však báječně hodí jako romantický obrázek na plochu počítače, skvěle poslouží také jako neméně barevná výzdoba obýváku.

Jenže tohle moře má poměrně drsný charakter. Kdo by se v něm chtěl koupat, jen tak neuspěje. I když jsme ve sluncem rozpálené Provence, v le Lac de Sainte Croix smočí tělo jen ti otužilejší. Zato sauny na svazích kaňonu si může užít každý. Že se dneska poněkud zatáhlo? Samá voda. Ostré provensálské slunce dokáže stezky na úbočí kaňonu pěkně rozpálit. Cesta dolů se dá ještě přestát, na dně kaňonu se především na stezkách v jižní části kaňonu utrmácení turisté mohou zchladit v ledové říčce. Cesta zpět je ale o poznání náročnější, každičký sval přitom připéká právě ono ostré provensálské slunce. Jen těžko si tak člověk nevybaví třeba scénu z filmu Jean od Floretty, kde Gérard Depardieu do úmoru nosil vodu z míle vzdáleného pramene  jen proto, aby zachránil před vyschnutím svou malebnou provensálskou zahradu. Proč neuspěl, může každý v kaňonu Verdon zažít na vlastní kůži.

Chyběl jen kousek a kaňon pohřbila přehrada

Kaňon Verdon a jeho nejbližší okolí nejsou jen přírodní krásy. Pokud se rozhodnete sejít na dno kaňonu, můžete třeba na stezce Martel natrefit na tunely, které měly být v minulosti součástí přehrady, jež měla pohřbít i ty nejhezčí části kaňonu. Nakonec se od těchto plánů upustilo a připomínají je právě jen ty tunely se zrezivělými kolejemi, ze kterých v létě vane chladný vánek. Mezi lidmi si tyto „díry“ ve skalách v nichž se i přes neúprosnou snahu provensálského slunce stále drží vlhkost a tvoří kaluže vody, vysloužily přezdívku Styx – podle řeky mrtvých z řeckých bájí.

Kdo ale nemá rád stezky, které vyšlapaly nohy tisíců turistů před ním a raději hledá vlastní neprobádané cestičky, přijde zejména v severnějších částech kaňonu Verdon zkrátka. Lidská síla zde přeci jen místy zvítězila a nad malebným historickým městečkem Castellane postavila mohutnou přehradu. Protože se mohou její propusti neočekávaně otevřít, nesmí turisté scházet z vyznačených tras, aby je na dně kaňonu nesmetla vodní smršť.

V okolí kaňonu si přijdou na své i milovníci historie

Prastaré a nádherně zachovalé stavby skrývá hned několik vesnic a městeček kolem kaňonu Verdon. Jedním z nich je třeba Catellane, která nespoutanou část kaňonu ohraničuje na severu. Jen několik kilometrů od jezera Sainte Croix, jež uzavírá kaňon z jihu, se pak stranou hlavní silnice schovává městečko Moustiers-Sainte-Marie. Historie této vesničky je nerozlučně spjatá s náboženstvím. V 5. století stál u jejího zrodu klášter založený biskupem z Riezu. Slávu jí přinesl 227 metrů dlouhý pozlacený řetěz zavěšený mezi skálami tyčícími se nad městem. Ten podle legendy přivezl v době křížových válek rytíř z váženého rodu Blacas, protože v saracénském zajetí přísahal, že obě zdánlivě nepřístupná skaliska spojí.

Dnes je možné si v Moustiers-Sainte-Marie vychutnat až kýčovitou atmosféru typického provensálského městečka. Kromě křivolakých uliček a malých domečků vyplněných turistickými suvenýry připomínající místní tradiční produkty – levanduli a fajánskou keramiku. I bezvěrce určitě nadchne kostel ukrytý ve spleti uliček a ve stínu restaurací. Na rozdíl o zarytého křesťanského modelu, který vyžadoval pro chrámy geometrickou přesnost a přehlednost, tenhle kostel se mírně stáčí k jedné straně. Oltář tak nemusíte zahlédnout hned od vchodu, což stavbě dodává spolu s přítmím a mihotavým světlem svíček zvláštní romanticko-spirituální atmosféru.

A ještě do jedné náboženské svatyně vás zavedu – nebo spíše k ní. Vysoko na skále nad Moustiers-Sainte-Marie stojí kaplička Notre Dame de Beauvoir ze 13. století. Sama stavba nejspíš běžného konzumního turistu příliš nenadchne, ale úsilí vynaložené při stoupání na strmý kopec nezůstane bez odměny. Nabízí se odtud nádherný pohled na celé městečko i na nádhernou provensálskou krajinu v okolí.

Nezapomeňte si pevnou obuv

Pokud se rozhodnete vyrazit na túru do kaňonu Verdon, nezapomeňte doma kvalitní obuv. Místo sandálů nebo tenisek na svazích kaňonu určitě oceníte pohorky. Pevná obuv ale přijde vhod i třeba v Moustiers-Sainte-Marie. Já neprozřetelně výstup ke kapli Notre Dame de Beauvoir, která se zdá na první pohled z městečka velmi blizoučko, v žabkách. Což o to, nahoru to ještě šlo, zato cesta dolů po kluzkých prošlapaných kamenech se změnila v noční můru.

Řidiči, obrňte se trpělivostí

Jet do Moustiers-Sainte-Marie autem doporučuji jen nejotrlejším povahám, a to zvlášť pokud vaše auto patří k těm větším a širším. Na silnici, která do městečka vede, se stěží vejde jedno auto. A vyhýbat se zde třeba s autobusem, je zážitek, na který se nezapomíná. Pokud ale všechny zatáčky ve zdraví přestojíte, nezoufejte, že se nechytnete hned na prvním parkovišti. Cesta, která zdánlivě nikam nevede, se ještě šplhá do třech, čtyřech dalších úrovních a na každé z nich se dá zaparkovat. Když se chytnete až úplně nejvýše, budete mít aspoň krátkou cestu k Notre Dame de Beauvoir. A taky budete mít větší jistotu, že vám na rozdíl od přeplněných dolních parkovišť auto nikdo neodře.

  • Grand Canyon zdroj: new7wonders.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/999/99852.jpg
  • Jezero Sainte Croix při západu slunce autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2541/254047.jpg
  • Haute Provence autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2541/254032.jpg
  • Řeka Verdon se vine na dně stejnojmenného kaňonu. autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2541/254037.jpg
  • Moustiers-Sainte-Marie autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2541/254038.jpg
  • Typická provensálská ulička autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2541/254040.jpg
  • Moustiers-Sainte-Marie skrývá řadu romantických zákoutí. autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2541/254039.jpg