Německé liberály bude zachraňovat vietnamský válečný sirotek

Berlín - Německý ministr hospodářství Philipp Rösler byl dnes podle očekávání zvolen novým předsedou vládních svobodných demokratů (FDP). Na stranickém sjezdu v Rostocku dostal hlasy 95 procent delegátů. V čele liberálů vystřídal šéfa diplomacie Guida Westerwelleho, který na funkci už nekandidoval. Vystudovaný lékař Rösler, který se do Německa dostal v dětství jako adoptovaný sirotek z Vietnamu, se stal v pořadí 13. předsedou FDP. V 38 letech je vůbec nejmladším šéfem této strany, stojící ve středu německého politického spektra.

Röslerovým úkolem bude vyvést liberály z hluboké krize, do níž se paradoxně dostali po historickém volebním úspěchu před dvěma roky. V posledních parlamentních volbách získali přes 14 procent hlasů, což je po letech v opozici vyneslo do koaliční vlády s křesťanskodemokratickým blokem CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové.

Philipp Rösler

- Narodil se v jihovietnamském městě Soc Trang. Skutečné datum jeho narození není známo, úředně bylo stanoveno na 24. února 1973. Do Německa se dostal jako adoptovaný válečný sirotek v listopadu téhož roku.

- Vystudoval medicínu v Hannoveru a následně nastoupil do armádní nemocnice v Hamburku. Z armády odešel v roce 2003 poté, co byl zvolen poslancem dolnosaského parlamentu.

- Do Svobodné demokratické strany (FDP) a její mládežnické organizace Mladí liberálové vstoupil v roce 1992. V letech 2000 až 2004 byl generálním tajemníkem FDP v Dolním Sasku.

- Ministrem současného kabinetu kancléřky Angely Merkelové je od jeho vzniku v říjnu 2009. Nejprve vedl resort zdravotnictví, ve čtvrtek byl jmenován ministrem hospodářství a vicekancléřem.

Od té doby však svobodní demokraté začali v průzkumech postupně ztrácet přízeň voličů a v současnosti už jejich preference klesly pod hranici pěti procent, nezbytných pro vstup do Spolkového sněmu. Odliv voličů potvrdily letos několikery zemské volby, v nichž FDP často balancovala na hranici proniknutí do regionálních parlamentů.

Po nepřesvědčivých výsledcích rostl tlak na Westerwelleho, kterému je připisován hlavní díl viny za ztrátu popularity strany. Po deseti letech v jejím čele se proto Westerwelle rozhodl znovu již na předsednické křeslo nekandidovat a soustředit se jen na úřad ministra zahraničí. Post vicekancléře, náležící v Německu předsedovi druhé nejsilnější koaliční strany, převzal Rösler, který krátce před sjezdem vyměnil vedení ministerstva zdravotnictví za atraktivnější resort hospodářství.