Hotel ve vesmíru? Na projektu se mohou podílet i Češi

Moskva - Katalogy cestovních kanceláří by vedle písečných pláží mohly v budoucnu nabízet i týdenní pobyt s polopenzí ve vesmíru. Ruská společnost Excalibur již představila svoje velkolepé plány. Dvě staré ruské kosmické stanice chce předělat na orbitální hotely. Autory jednoho z návrhů jsou čeští vesmírní architekti.

Lidé by mohli cestovat do vesmíru již v rozmezí pěti až deseti let. „V roce 2014 začneme pravidelně létat do vesmíru se třemi turisty, to je optimistický plán,“ prohlásil zástupce Excalibur Almaz Valeri Tokarev, ruský kosmonaut. Soukromé společnosti se začínají předhánět, kdo výnosný byznys rozjede jako první. Konkurence tlačí ceny dolů. „Kosmonautika byla tradičně doménou státního sektoru, ale s komercionalizací vesmíru přichází do této sféry čím dál tím víc peněz a začíná přitahovat soukromé společnosti,“ podotkl Tim Crane z Agentury pro rozvoj obchodu.

Lehce tajemná ruská firma Excalibur Almaz nyní ukázala, že to myslí vážně. Od ruské armády koupila dvě třicet let staré orbitální stanice z vojenského programu Almaz. V lednu je přepravila do svého hlavního sídla v daňovém ráji na ostrůvku Man mezi Velkou Británii a Irskem a nyní představila světu. Během několika let chce společnost Excalibur Almaz udělat ruské kosmické stanice Saylut 6 hotel na oběžné dráze.

Reportáž Terezy Pultarové (zdroj: ČT24)

Ondřej Doule, architekt, Mezinárodní vesmírná univerzita Štrasburk:

„V literatuře i vědeckých článcích jsem často narážel na řadu konceptů orbitálních hotelů, nicméně když jsem je prozkoumal, přišel jsem na to, že jsou poměrně utopistické.“

Prestižní zakázku navrhnout první vesmírný hotel by rádi získali i čeští architekti Ondřej Doule a Tomáš Rousek. Ondřej Doule pracuje na Mezinárodní vesmírné Univerzitě ve Štrasburku a na Isle of Man dorazil s naším štábem. Návrh vesmírného hotelu Omicron, který využívá právě ruské kosmické moduly Saylut, poprvé představil loni na podzim v Praze na Mezinárodním astronautickém kongresu.

K uspokojení rychle rostoucí poptávky jsou vyzkoušené ruské moduly ideální – dobře fungovaly v rámci stanice MIR a jsou rovněž součástí Mezinárodní vesmírné stanice. Fronta zájemců o cestu do vesmírů je dlouhá, skutečným fajnšmekrům nestačí jen suborbitální lety, které nabízejí pouhé čtyři minuty stavu bez tíže. Narozdíl od vládami placených astronautů bude zřejmě soukromé turisty čekat větší komfort.

Nevzhledný interiér starého Saylutu proto musí zmizet. Koncept českých architektů počítá s tím, že i na miniaturním prostoru o rozměrech sotva obyvatelné garsonky vytvoří pro každého z cestujících dostatek soukromí. „Součástí vlastního modulu jsou flexibilní prostory, jakési rozkládací konstrukce, nafukovací konstrukce, soukromé kajuty,“ popsal Doule.

Bezpečnost a přehlednost interiéru je na prvním místě. „Hlavním prvkem habitatu je jakási inverzní kopule neboli velké okno, které je orientované na Zemi. Dalším důležitým prvkem je teleskop, který je orientován do vesmíru,“ podotkl Doule.

Zda si soukromý vesmírný dopravce návrh českých architektů skutečně vybere, je zatím ve hvězdách. Vesmírná architektura má každopádně v České republice tradici. Málokdo ví, že návrh lunární základny kdysi vypracoval i Jan Kaplický.