Moskva - Moskva odhalila část tajných archivů ze sovětských dob, na výstavě ve Státním historickém muzeu v Kremlu jsou k vidění třeba osobní poznámky a další dokumenty sovětských vůdců. Vůbec poprvé se dostává na veřejnost také unikátní záznam z jednání politbyra před invazí do Československa. Zápis ze schůze ústředního výboru sovětské komunistické strany ze 17. srpna 1968 mluví o nebezpečném vývoji a na základě zvacího dopisu doporučuje „bratrskou pomoc“.
Sovětské archivy nabízejí historii krutou i komickou
„Zasedání skončilo ve 14:30 a už v 17:30 byli na jeho základě do Československa různými cestami vysláni specialisté čili tajní agenti,“ popisuje kurátorka výstavy Olga Kitašovová. Ukazuje také třeba na seznam protisovětské inteligence v emigraci, který vznikl v Československu v roce 1922. „Paříž táhla literáty a filozofy, ale Praha byla jedinečná. Ruští akademici tam pokračovali v práci, psali a publikovali. Spisy nejdřív vycházely česky a později rusky. Seznam jsme z československého archivu dostali až po perestrojce a velmi nám pomohl v bádání,“ říká kurátorka.
Většina dokumentů byla tajná. Například dopis, v němž Leninova starší sestra prozradila Stalinovi židovské kořeny jejich rodiny, nebo deník mladší sestry, podle níž se chtěl Lenin zabít. „Po třetí mrtvici pochopil, že po další ztratí soudnost. Požádal Stalina, aby mu podal jed. Stalina proto, že netrpěl sentimenty,“ přibližuje Kitašovová.
Reportáž Barbory Šámalové (zdroj: ČT24)
Členové politbyra ale měli i smysl pro humor, než skončili na popravišti. Na karikaturách ze schůzí ztvárnili třeba ministra ztrestaného dle Stalinova přání (nahá postava je na obrázku pověšena za genitálie) či návod, jak naložit s opozicí ve straně (zástup mužů se spuštěnými kalhotami čeká před lavicí, nad níž stojí postava s bičem).
Třeba pro grafology jsou rukopisy pokladem. Vyčtou z nich, jakými osobnostmi byli sovětští vládci. Lenin, Stalin i Gorbačov si prý chtěli všechny podrobit, zatímco Brežněv svojí měkkostí připomínal až ženu.