Ti dva nešťastníci, co v roce 1960 pozvedli své hlasy v temném období Salazarova Portugalska, byli zatčeni a odsouzeni k sedmiletému vězení. Když se o jejich případu dočetl Benenson v tisku, začal bombardovat portugalské úřady dopisy, kde žádal propuštění obou studentů. V článku „Zapomenutí vězni“ v britském Observeru vyzýval čtenáře, aby se zasazovali o propuštění tisíců lidí vězněných po celém světě za jejich politické nebo náboženské přesvědčení.
Překlad článku otiskly noviny v mnoha zemích Evropy a byla z toho roční kampaň s cílem upoutat pozornost na osud politických vězňů v celém světě. Jmenovala se „Appeal for Amnesty, 1961“ a nakonec z ní vznikla stálá instituce - Amnesty International. Podle stejného principu funguje vše i dnes. Místní skupiny AI si přisvojí „vězně svědomí“ a začnou psát dopisy na jejich podporu.
Amnesty International slaví 50 let od svého založení
AI má již 3 miliony členů
Mezi tyto vězně patřili například bývalí prezidenti ČR Václav Havel, Nigérie Olusegun Obasanjo a Jižní Koreje Kim Te-džung, dále Rus Andrej Sacharov, ukrajinský nacionalista Danylo Čumuk, čínští disidenti, symbol barmské demokracie Do Aun Schan Su Ťij nebo bangladéšská spisovatelka Taslima Nasrínová. „Dnes je členů přes 3 miliony. Za poslední půlrok se o organizaci mluvilo ve zprávách skoro každý den v důsledku dění na Blízkém východě, v severní Africe, v Barmě nebo Číně,“ potvrdil generální sekretář AI Salil Shetty.
Václav Havel:
„Já vím, že nebýt této solidarity, já jsem tam v tom vězení byl daleko déle.“
Výročí Amnesty International si připomíná i Česká republika. I za totality tu organizace informovala o nedodržování lidských práv a podporovala politické vězně. Například v roce 1979 rozjela kampaň za propuštění Václava Havla. V této kategorii se ocitly také asi čtyři stovky občanů bývalého Československa včetně Dany Němcové, Petra Uhla, členů skupiny Plastic People of the Universe a dalších. Jedním z prvních propuštěných byl i arcibiskup Josef Beran.
Činnost AI je financována z příspěvků členů a z darů sympatizantů. Za rok 1977 obdržela Nobelovu cenu za mír za „přínos k obraně svobody, spravedlnosti a tím i míru na celém světě“. V současnosti má poradní status při OSN. Jen letos si organizace vytyčila 6 priorit, za které bude bojovat. Jsou mezi nimi nejen svoboda slova nebo zrušení trestu smrti, ale i ukončení násilí v regionu Blízkého východu a severní Afriky.
