Londýn - V kostele na Trafalgarském náměstí se v roce 1961 právník Peter Benenson dozvěděl o osudu dvou studentů, které portugalská diktatura uvěznila za přípitek na svobodu. Napsal o tom článek do britských novin a tím vlastně odstartoval celosvětovou kampaň, která napomohla zrodu Amnesty International (AI). Zájem lidí o dodržování lidských práv roste. Během svého působení se organizaci podařilo osvobodit přes 44 tisíc nespravedlivě vězněných lidí. Zasloužila se také o zrušení trestu smrti ve více než 50 zemích. „Věříme, že porušování lidských práv kdekoliv na světě se dotýká každého člověka na zeměkouli,“ stojí na internetových stránkách organizace. Podle nich má AI asi tři miliony členů a sympatizantů ve více než 150 zemích a územích všude na světě.
AI bojuje za lidská práva již půl století
Ti dva nešťastníci, co v roce 1960 pozvedli své hlasy v temném období Salazarova Portugalska, byli zatčeni a odsouzeni k sedmiletému vězení. Když se o jejich případu dočetl Benenson v tisku, začal bombardovat portugalské úřady dopisy, kde žádal propuštění obou studentů. V článku „Zapomenutí vězni“ v britském Observeru vyzýval čtenáře, aby se zasazovali o propuštění tisíců lidí vězněných po celém světě za jejich politické nebo náboženské přesvědčení.
Překlad článku otiskly noviny v mnoha zemích Evropy a byla z toho roční kampaň s cílem upoutat pozornost na osud politických vězňů v celém světě. Jmenovala se „Appeal for Amnesty, 1961“ a nakonec z ní vznikla stálá instituce - Amnesty International. Podle stejného principu funguje vše i dnes. Místní skupiny AI si přisvojí „vězně svědomí“ a začnou psát dopisy na jejich podporu.
AI má již 3 miliony členů
Mezi tyto vězně patřili například bývalí prezidenti ČR Václav Havel, Nigérie Olusegun Obasanjo a Jižní Koreje Kim Te-džung, dále Rus Andrej Sacharov, ukrajinský nacionalista Danylo Čumuk, čínští disidenti, symbol barmské demokracie Do Aun Schan Su Ťij nebo bangladéšská spisovatelka Taslima Nasrínová. „Dnes je členů přes 3 miliony. Za poslední půlrok se o organizaci mluvilo ve zprávách skoro každý den v důsledku dění na Blízkém východě, v severní Africe, v Barmě nebo Číně,“ potvrdil generální sekretář AI Salil Shetty.
Václav Havel:
„Já vím, že nebýt této solidarity, já jsem tam v tom vězení byl daleko déle.“
Výročí Amnesty International si připomíná i Česká republika. I za totality tu organizace informovala o nedodržování lidských práv a podporovala politické vězně. Například v roce 1979 rozjela kampaň za propuštění Václava Havla. V této kategorii se ocitly také asi čtyři stovky občanů bývalého Československa včetně Dany Němcové, Petra Uhla, členů skupiny Plastic People of the Universe a dalších. Jedním z prvních propuštěných byl i arcibiskup Josef Beran.
Činnost AI je financována z příspěvků členů a z darů sympatizantů. Za rok 1977 obdržela Nobelovu cenu za mír za „přínos k obraně svobody, spravedlnosti a tím i míru na celém světě“. V současnosti má poradní status při OSN. Jen letos si organizace vytyčila 6 priorit, za které bude bojovat. Jsou mezi nimi nejen svoboda slova nebo zrušení trestu smrti, ale i ukončení násilí v regionu Blízkého východu a severní Afriky.