Polští vojáci v srpnu 2007 ostřelovali nechráněný objekt ve vesničce na jihovýchodě Afghánistánu. Na místě zahynulo šest lidí, z toho tři děti, další dvě osoby zemřely později v nemocnici.
Vojáci se bránili tvrzením, že mířili na stanoviště extremistů z Tálibánu, a ne na civilní obyvatelstvo. Obhajoba tvrdila, že šlo o „tragickou chybu, nikoliv o zločin“, a připomínala, že v Afghánistánu je někdy těžké rozlišit civilní obyvatelstvo od extremistů. O „osudné chybě“ v této souvislosti hovoří také polský ministr obrany Bogdan Klich. Podařilo se podle něho ubránit „čest polského vojáka“. Žalující strana naopak tvrdila, že vojáci porušili mezinárodní válečné konvence - stříleli do nechráněného civilního objektu.
Telefonát Miroslava Karase
„Je to signál, který ukazuje, že za vojáky stojí polský stát,“ řekl k dnešnímu verdiktu Stanislaw Wziontek, předseda branného výboru parlamentu. Dodal, že polští vojáci, hlavně ti, kteří se pouštějí do plnění těžkých úkolů, se musejí cítit bezpečně.
Případ byl impulsem k přijetí předpisů, podle nichž může stát platit právní pomoc vojákům, kteří v souvislosti se služebními povinnostmi čelí trestní odpovědnosti. Polsko přijalo také nové zásady užívaní zbraní na misích. Od začátku letošního roku mohou polští vojáci sloužící v zahraničí používat zbraně nejen v sebeobraně, ale v případě ohrožení také preventivně. Někteří vojáci se po události začali bát jezdit na hlídky a střílet. Polsko má v Afghánistánu v současnosti okolo 2 600 vojáků.
