Zákeřná bakterie je nejjedovatější známý typ E.coli

Hamburk – Stále pokračuje pátrání po tom, odkud se pacienti nakazili nebezpečnou střevní bakterií. Německá média teď přišla se stopou, která vede do severoněmeckého Lübecku. Ve zdejší restauraci se prý nakazilo 17 lidí. Bakterie E.coli už má přitom na svém účtě 19 mrtvých a 1 700 nakažených. Nejvíc nemocných je právě v Německu. Podle lékařů je bakterie, jež způsobila střevní onemocnění v Německu, zřejmě nejjedovatějším typem E.coli, jaký se kdy u lidí objevil. I když původ epidemie a její šíření zatím nikdo nezná, některé země už zakazují dovoz určitého zboží. Podle Petra Petráše ze Státního zdravotního ústavu je nutné dodržovat hygienu, bakterie se totiž může mezi lidmi přenášet i pouhým dotykem.

Zcela nový druh bakterie E.coli vzniklý mutací dvou jejích kmenů se snadno přenáší, své oběti napadá velmi agresivně a navíc je odolný proti některým antibiotikům. Kromě střevních potíží u některých pacientů poškozuje i nervovou soustavu. „Stále máme pacienty, kteří obtížně mluví a mají příznaky ochrnutí. Nejvážnějším problémem ale jsou epileptické záchvaty,“ dodal primář neurologie Univerzitní nemocnice Eppendorf Christian Gerloff.

Podle německých úřadů v zemi onemocnělo přes 1 700 osob. Lékaři varují, že 520 nakažených může být ohroženo na životě, protože by jim mohly kvůli nemoci selhat ledviny.

Odborníci oslovení agenturou Reuters tvrdí, že bakterie produkuje velmi jedovatý toxin a dobře se zachytává v lidských střevech. Světová zdravotnická organizace (WHO) už dříve potvrdila, že kmen bakterie E.coli, který nemoc způsobil, se nikdy předtím neobjevil.

Epicentrum v Hamburku?

Evropská unie označila za epicentrum severoněmecký Hamburk. Tady na jednotkách intenzivní péče bojuje o život přes dvacet lidí. Podle magazínu Focus zase Institut Roberta Kocha považuje za poměrně pravděpodobnou možnost, že se nákaza začala šířit po oslavách výročí hamburského přístavu Hafenfest na začátku května. Asi týden po oslavách, kterých se zúčastnilo na 1,5 milionu lidí, byli totiž v hamburské univerzitní nemocnici hospitalizováni první pacienti s průjmem.

Severoněmecký regionální list Lübecker Nachrichten s odvoláním na šlesvicko-holštýnské ministerstvo na ochranu spotřebitele zase informuje, že možným ohniskem infekce by mohla být restaurace v přístavním městě Lübeck. Tady se nakazilo hned 17 lidí. V Lübecku 12. až 14. května pobývalo 34 členek odborového svazu pracovníků ve finančnictví, přičemž nejméně osm žen z této skupiny se bakterií EHEC nakazilo a jedna už zemřela.

Vědci ale varují, že kvůli snadnému přenosu možná nikdy nepůjde původní ohnisko zcela s jistotou určit. „Jsme opravdu nervózní. Během několika posledních dní jsme doufali, že dojde k samovolnému utlumení nákazy. Bohužel, to se nestalo, takže musíme předpokládat, že zdroj infekce je stále aktivní,“ upozornil vrchní lékař Univerzitní nemocnice Eppendorf Jörg Debatin.

Podle odborníků je namístě v tomto případě mluvit o epidemii. „Jde o naprosto nečekaný výskyt obrovského množství nakažených. Něco takového jsme v Německu zatím nezažili,“ uvedl profesor Klaus Stark z Institutu Roberta Kocha. Strach z bakterie se teď přenáší i do obchodu. Německo jako zdroj nákazy původně označilo okurky ze Španělska, pak ale couvlo. A Španělé teď chtějí kvůli poškození obchodu odškodnit. Ještě dále šlo Rusko, které pro jistotu zakázalo dovoz veškeré zeleniny z celé Evropské unie.

Potraviny je třeba tepelně upravit

„Stále není jasné, co vlastně tato bakterie může u lidí vyvolávat, jak dlouho bude onemocnění trvat a jak se bude muset léčit,“ uvedla Renata Karpíšková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro listérie v potravinových řetězcích. Podle ní je především nezbytné dodržovat základní hygienická pravidla a kontrolovat potraviny. Zároveň podotýká, že běžná kulinární úprava by měla bakterii zahubit. „Podstatné je, jestli se podaří najít zdroj infekce. Pokud ano, tak se udělají taková opatření, aby se dále nešířila,“ podotkla.

Petr Petráš ze Státního zdravotního ústavu nepředpokládá, že by bakterie zmutovala ještě více a byla agresivnější než doposud. Zároveň varuje před požitím nepasterizovaného mléka, syrové zeleniny a nedovařeného masa. „Tato bakterie je velice infekční. Stačí minimální množství buněk, aby k infekci došlo. (…) Může zde dojít i k interhumánnímu přenosu,“ upozorňuje.