Pokud milujete hory, ale ty české dobře znáte nebo se vám zdají malé, vydejte se k našim východním sousedům do Vysokých Tater. Ani po revoluci a rozdělení Československa neztratily tatranské stezky nic ze svého lesku a stále se těší přízni turistů. Nádherné hory nabízejí spoustu romantiky, bohatou květenu, kamzíky na skalách, sviště ve vysoké trávě a samozřejmě spoustu nádherných výstupů a tras. Pokud trochu váháte, na kterou z nich se vydat, nechte se třeba inspirovat dalším cestovatelským tipem portálu ČT24.
Pět nejhezčích tras ve Vysokých Tatrách
Nejste-li se jisti, v jaké turistické formě se zrovna nalézáte, vyzkoušejte na začátek dovolené výstup na Koprovský štít. Je to sice celodenní túra, na kterou je vhodné vyrazit časně ráno (ostatně jako na každou horskou túru), ale má jednu výhodu – nabízí několik „cílů“ už během výstupu, kterých můžete dosáhnout a zase se vrátit. Nástup na trasu je na Štrbském plese, odkud vede červená značka pohodlnou rovinkou na Popradské pleso. Po této zahřívací části se cesta zvedá po modré značce krásnou Mengusovskou dolinou až k Hincovu pleso, které je největším tatranským ledovcovým jezerem a zrcadlí na své hladině okolní štíty.
Kdo má dostatek síly, vydá se serpentinami do Koprovského sedla ve výšce téměř 2 180 m. n. m. a nabízí hezký výhled na projitou trasu. Odtud se sice zdá, že vrchol je nadosah, ale první viditelný vrcholek rozhodně není tím posledním. Špička štítu vaši vytrvalost odmění jedním z nejhezčích výhledů na Kriváň, Mengusovské štíty, Vysokou i polskou stranu Tater. Cesta zpátky je stejná, ale můžete sejít také Hlinskou a Koprovou dolinou na Tři Studničky pod Kriváněm.
Východná Vysoká pro zdatné romantiky
Jedna z vůbec nejkrásnějších tras v Tatrách vede dvěma dolinami, stoupá na strmý vrchol Východné Vysoké a neobejde se ani bez lezení po řetězech. Na deseti až dvanáctihodinový pochod si určitě přivstaňte a tatranským vláčkem se svezte do Tatranské Polianky. Odtud vede cesta mírným, ale vytrvalým stoupáním na Sliezky dom, nejvýše položený horský hotel na Slovensku. Za ním se otevírá pohled do Velické doliny, kterou je potřeba celou projít.
Cestou může člověk obdivovat pestrou květenu a množství svišťů a někdy i kamzíků, kteří zde přebývají a zejména dopoledne předvádějí své umění. Je-li dobrá viditelnost, vyplatí se po dosažení Polského hřebenu odpojit se z trasy a vystoupat po značce na vrchol Východné Vysoké (2429 m. n. m.), odkud je téměř nadosah přes dolinu Gerlachovský štít a která nabízí jedny z nejhezčích výhledů v Tatrách.
Po sestupu zpět na hřeben cesta pokračuje do sedla Prielomu, které v řetězové pasáži komínem prověří lezecké schopnosti a vaši zdatnost. Odtud už zbývá jen kousek na Zbojnickou chatu, která dodá znaveným nohám novou energii. Cestou dolů Velkou studenou dolinou už žádný náročný úsek nečeká, odměnou na konec je pak lanovka z Hrebienoku a skvělá cukrárna a kavárna u její spodní stanice.
Když do Tater, tak na Kriváň
Kriváň je jednou z dominant Vysokých Tater a zároveň národní horou Slovenska. Není proto divu, že patří společně s Rysy k nejznámějším a nejnavštěvovanějším vrcholům. Výstup není až na vrcholovou pasáž technicky náročný, je ale třeba počítat s velkým převýšením, které dá kolenům zabrat.
Na výběr jsou dvě přístupové cesty. První z nich vede ze Štrbského plesa přes Jamské pleso a okolo Malého Kriváně do Daxnerova sedla. V tomto místě se připojuje přístupová cesta ze Tří studniček, která je sice strmější, ale zase o poznání kratší než ze Štrbského plesa. Pokud máte čas, doporučil bych začít na Štrbském plese, díky čemuž si člověk ušetří zhruba 400 výškových metrů, ze sedla vystoupat na vrchol a vrátit se cestou přes Tři studničky.
Vrcholový výstup je bezesporu nejnáročnější pasáží celé trasy. Je třeba se vypořádat se suťovými poli a zejména s kluzkými šikmými stěnami. Místy by se hodily řetězy, nicméně zdatnější horal nebude mít s překonáním náročnějších úseků větší problém. Při dobré viditelnosti nabídne vrchol štítu díky své krajní poloze v pohoří výhled nejen na hřebeny Vysokých Tater, ale i Nízkých Tater a Roháčů.
Na obě uši Rysů
Další z atraktivních tatranských cest vede na dvojvrchol Rysy. Díky chatě pod vrcholem a výšce štítu, která jen těsně sahá pod úroveň velehor, je však na ní třeba počítat s poměrně velkým množstvím turistů. Ideální je proto vyrazit ráno o trochu dříve, abyste se nemuseli ohlížet na ostatní na stezce, řetězech ani na vrcholu, který bývá obvykle obsypán turisty jako hrozen.
Trasa začíná opět na Štrbském plese a pokračuje k chatě u Popradského plesa. Pokud máte dost síly, u rozcestníku si můžete přihodit na záda suroviny či materiál, který je na horské chatě pod vrcholem potřeba. Siláci se mohou za odměnu těšit na čaj či polévku zdarma. Od plesa stoupá cesta k rozcestí Pri žabom potoku, kde se odděluje cesta na Koprovský štít. My však pokračujeme po červené značce serpentinami až k Žabiemu plesu a dále poměrně prudkým stoupáním s řetězovou pasáží k Chatě pod Rysmi – nejvýše položené chatě ve Vysokých Tatrách. K dvojvrcholu nyní schází přejít sněhové pole, které se nad chatou drží po většinu roku, a stoupat necelých 30 minut až k patníku ve výšce 2 499 metrů nad mořem.
Cesta zpátky vede stejnou trasou, pokud však obejdete Popradské pleso z druhé strany, můžete dojít na Štrbské pleso mírnou oklikou a zastavit se na symbolickém hřbitovu – cintorínu.
Přes vodopády na Priečné sedlo
Na této celodenní túře se podíváme do východní části Vysokých Tater. Výchozím bodem je Starý Smokovec, ze kterého se vydáme pěšky nebo pozemní lanovkou na Hrebienok. Po červené značce dojdeme přes Bilíkovu a Rainerovu chatu k hučícím vodopádům Velkého studeného potoka. Voda zde skáče přes velké balvany, hledá si cestu průrvami a vzhledem k tomu, že teče ze sněhových polí, je z ní cítit výrazný chlad. O kousek dál přejdeme i přes Malý studený potok, čímž jsme poznali obě dvě říčky, které budou našimi celodenními partnerkami.
Na rozcestníku u Zamkovského chaty začíná chodník stoupat po zelené značce Malou studenou dolinou k Téryho chatě u Pěti spišských ples. Po občerstvení je na řadě žlutě značený přechod do Velké studené doliny přes Priečné sedlo. Jedná se o náročný úsek s velkými plochými deskami jištěný řetězy. Z toho důvodu je také jednosměrný, takže se nelekejte, že nikoho cestou nepotkáváte. Na řetězech se díky jednosměrnosti netvoří fronty a nehrozí nebezpečné vyhýbání. Z Priečného sedla, které je nejvyšším místem trasy, následuje klesání k už páté chatě dnešního dne - Zbojnické. Z toho plyne, že tato túra je co do možnosti občerstvení jednou z nejbohatších. Návrat vede Velkou studenou dolinou podél potoka opět ke studenovodským vodopádům a na Hrebienok.
Stejně jako v každých horách hlídejte předpověď počasí, nechoďte sami, dejte vždy někomu vědět, kudy se vydáte a kam chcete dojít. Vyplatí se mít s sebou i obinadlo a pláštěnku, na nohách pak pevné kotníkové boty. A poslední rada: Více než kde jinde zde platí, že ranní ptáče dál doskáče. Nejen že nebudete muset spěchat a tím i riskovat bezpečnost, ale máte navíc možnost si i v klidu vychutnat ticho hor a potkat i zvířecí obyvatele skal.
- Velké Hincovo pleso autor: Martin Šesták, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2692/269114.jpg
- Bílý potok v Tatrách autor: Martin Šesták, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2692/269110.jpg
- Slezský dům ve Velické dolině autor: Martin Šesták, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2692/269115.jpg
- Svišť autor: Martin Šesták, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2692/269116.jpg
- Štrbské pleso autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2080/207962.jpg
- Rysy autor: Martin Šesták, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2692/269117.jpg
- Vodopády studeného potoka autor: Martin Šesták, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2692/269118.jpg