Oslo - Norská policie se domnívá, že vrah z Osla a ostrova Utöya jednal zcela sám, a nevěří jeho poslední výpovědi, že spolupracoval s dalšími teroristickými buňkami. Justice zkoumá, zda by bylo možné extremistu Anderse Behringa Breivika obvinit ze zločinů proti lidskosti, za což by mohl být odsouzen až k 30 letům vězení. Breivik původně tvrdil, že masakry provedl sám; později svou výpověď změnil. Podle svého advokáta je zřejmě duševně nemocný. V cele je neustále pod dohledem - úřady se totiž obávají, že by se mohl pokusit o sebevraždu. Norská policie dnes večer začala zveřejňovat jména 76 obětí pátečních masakrů. Několik lidí, včetně úředníků ministerstva spravedlnosti, se stále pohřešuje.
Breivik zřejmě komplice neměl, hrozí mu vyšší trest
Breivikův obhájce: Můj mandant je zřejmě nepříčetný
Podle Breivikova advokáta je velmi pravděpodobné, že jeho mandant je duševně nemocný. Extremista prý označil páteční útoky za nezbytné, protože je ve „válce“. Tvrdí také, že celá operace probíhá podle plánu. Sám prý ale počítal s tím, že bude během atentátů zabit. Podezřelý údajně nemá informace, kolik si jeho útoky vyžádaly obětí ani jak na ně reagovala veřejnost. Breivik se k oběma pátečním atentátům přiznal, ale obvinění z terorismu pokládá za nepodložená, protože prý jenom chce zachránit Evropu před „muslimskou kolonizací“. Advokát Geir Lippestad na dotazy týkající se svého klienta odpovídal na brífinku dlouho, ale nejčastěji velmi stručně.
Brífink Geira Lippestada, obhájce norského atentátníka Andersa Behringa Breivika
Pohrozil, že pokud se Breivik odmítne podrobit psychologickým testům, vzdá se jeho obhajoby. To skutečně hrozí, protože obviněný je přesvědčen, že on je „jediný, kdo chápe pravdu“, řekl advokát. Jeho klient údajně neprojevuje žádné známky lítosti a působí jako velmi chladný člověk. Projevuje však nenávist vůči každému, kdo není extremista nebo kdo věří v demokracii.
Breivik jako motiv zabití téměř 70 účastníků tábora mladých sociálních demokratů uvedl, že chtěl co nejtvrději zasáhnout vládní Norskou dělnickou stranu. Lippestad dnes o sobě řekl, že je členem této strany. Nemá tušení, proč si Breivik vybral právě jeho – o jeho členství v nenáviděné straně atentátník patrně neví.
Breivik nesmí mít ve vazbě první čtyři týdny kontakt s okolním světem, včetně příbuzných. Lippestad však dnes řekl, že o setkání s podezřelým nikdo z rodiny stejně neprojevil zájem.
Geir Lippestad o Breivikovi:
„Celý jeho případ naznačuje, že je nepříčetný. (…) Říká, že zbytek světa a zejména západní svět nechápou jeho hledisko a že ho všichni pochopíme za 60 let.“
Ministr spravedlnosti ocenil práci policie
Norský ministr spravedlnosti Knut Storberget dnes ocenil práci policie a záchranářů. Prohlásil, že je otevřený diskusi; sílí totiž kritika, že policie zasáhla na ostrově Utöya pozdě. Prošetřovat se bude i selhání tísňové linky a policie odráží i námitky, že měla o Breivikovi dávno vědět. Jeho jméno se údajně objevilo jen jednou v seznamu 50 až 60 podezřelých Norů v hledáčku Interpolu, když si za 120 norských korun koupil chemikálie u polské firmy. Norská policie to však nevyhodnotila jako důvod pro reakci.
Soustrast Norům projevil i Barack Obama
Podle policie si Breivik zřejmě vymýšlí
Breivik, který se k atentátům přiznal, soudu v pondělí řekl, že v rámci údajné organizace „templářských rytířů“ spolupracoval s dalšími dvěma buňkami. Vyšetřovatelé však zpochybňují pravdivost jeho výpovědi i samotnou existenci organizace, za kterou hovořil už ve svém manifestu vyzývajícímu k boji proti muslimům a multikulturalismu v Evropě. Ve svém spisu sám předkládá zřejmě fiktivním spolubojovníkům návod: „Vyvolávejte dojem, že vaše buňka je větší…“ V posledním vstupu do svého manifestu Breivik poznamenal: „Pokud chceš něco vykonat, vykonej to sám.“ Breivik vraždil hlavně mladé lidi svého etnika. Událost přesto tvrdě dopadá na norské muslimy, jejichž existenci označil za příčinu krveprolití.
GALERIE
Anders Behring Breivik
Vyšetřovatelé přesto požádali o spolupráci při hledání možných vazeb kolegy v zahraničí, Norsko nicméně zrušilo přísnější ostrahu hranic, kterou posílilo hned v pátek. Evropská policejní agentura Europol pod vlivem masakru v Norsku zřizuje zvláštní štáb padesáti expertů se sídlem v Haagu; ten se zaměří na vyšetřování jiných než islamistických hrozeb ve Skandinávii.
GALERIE
videogallery_139966
Americký komentátor: Norský partajní tábor připomíná Hitlerjugend
Někdejší vlivný komentátor americké televizní stanice Fox News Glenn Beck už svůj pořad v červnu sice ukončil a přešel do rozhlasu, ale schopnost provokovat a dostat se do titulků médií po celém světě neztratil. Na pozadí masakru v Norsku řekl, že politický tábor mládežnického hnutí norské vládnoucí levicové strany mu připomíná nechvalně známé srazy nacistické organizace Hitlerjugend.
Mítink Norské dělnické strany na ostrově Utöya
„Byla to střelba na politickém táboře. Víte, vypadá to tak trochu jako Hitlerova mládež. Kdo potřebuje pořádat tábory pro děti, jejichž náplní je politika? To je znepokojující,“ řekl Beck hned na úvod své pondělní rozhlasové show k pátečním krvavým útokům v Norsku.
Pro bývalého tiskového tajemníka norského premiéra Torbjörna Eriksena ale na Beckových poznámkách nic zajímavého ani vtipného není. „Mladí političtí aktivisté se scházejí na ostrově Utöya už 60 let, aby se učili a aby byli součástí demokracie, což je něco zcela opačného, než byla Hitlerova mládež,“ prohlásil Eriksen. Beckovy poznámky pak označil za ignorantské, nekorektní a mimořádně zraňující.
Setkání socialistické mládeže v Rakousku ve stínu norského masakru
V rakouském Weissenbachu začíná týdenní setkání mladých socialistů, kterých se sem sjelo na dva tisíce ze stovky zemí světa. Sraz pořádá každé dva roky Mezinárodní unie socialistické mládeže (IUSY). Bezpečnostní opatření se pod vlivem událostí v Norsku zpřísnila, účastníci nicméně odmítli sraz zrušit s tím, že se nenechají norským vrahem zastrašit.
Na setkání socialistické mládeže ve Weissenbachu dohlíží policie
IHT: O problému přistěhovalců se musí mluvit
List International Herald Tribune v dnešním komentáři napsal, že v minulých desetiletích se v Evropě mělo za to, že kdo mluví o přistěhovalcích, je automaticky rasista. Podle listu se od tohoto postoje musí upustit; o problému se musí mluvit a nelze předstírat, že neexistuje. To by podle listu mohlo naopak extremisty posílit.
Přistěhovalectví, více v západní Evropě než v ČR, označil za problém i český prezident Václav Klaus v diskusním pořadu australské zpravodajské stanice ABC News 24. Jde podle něj o „falešnou a zbytečnou imigraci, ne o tu skutečnou individuální, ale o kolektivní imigraci, která se opírá o naprosto špatnou sociální politiku v Evropě“, postavenou na sociálních dávkách a na přiznávání příspěvků lidem, kteří nepracují. Masakr v Norsku je podle Klause událost vymykající se evropským měřítkům, nikoliv ale „náhodná věc“. Klaus v soustrastném telegramu útoky v Norsku důrazně odsoudil.