Tchaj-pej – Vojenská nemocnice v Tchaj-peji zrekonstruovala podobu tři tisíce let staré mumie. V trojrozměrném obrazu vědci zřejmě poznali příbuzného mocného faraóna Ramesse II. Definitivní příbuzenství s faraónem by mohly potvrdit až testy DNA.
Vědci pátrají po původu tajemné mumie
Lékaři tchaj-pejské vojenské nemocnice zkoumají egyptskou mumii zapůjčenou z britského Boltonu. Pomocí rentgenu a magnetické rezonance vytvořili trojrozměrný obraz lebky a kostry. Zjistili, že kosti byly neobyčejně silné a patřily muži, který zemřel ve věku 20 až 30 let. „Použili jsme 3D zobrazovací metodu, abychom zrekonstruovali tělo, které je mrtvé déle než tři tisíce let. Podle kostry jsme schopní sestavit podobu těla, jak vypadalo, když bylo živé,“ říká ortoped z vojenské nemocnice Hua Shih-yuan.
Nikdo z odborníků dosud jasně neurčil, čí vlastně tělo bylo. Tchaj-wanský tým ale doufá, že našel klíč. Počítačová 3D rekonstrukce obličeje ukázala, že některé rysy zkoumané mumie se nápadně podobají tomu, jak mohl ve 13. století před naším letopočtem vypadat mocný faraón Nové říše – Ramesse II., přezdívaný Veliký. Tchaj-wanské vědce zaujaly hlavně velké oči a dlouhý, lehce zahnutý nos. Navíc předpokládají, že mumie původně pochází z Théb, kde bývalo hlavní město 19. dynastie, dokud Ramesse II. nezaložil novou metropoli.
V Tchaj-peji tak poskládali odvážnou teorii: mohou to být ostatky přímého potomka Ramesse II. „Zatím si nejsme úplně jistí. Celé je to založené hlavně na kvalitě mumifikace, která ukazuje na nějakou velmi, velmi důležitou osobu. Jsou tam určité podobnosti v rysech obličeje s Ramessem II. Možná v budoucnu testy DNA potvrdí nebo vyvrátí tuto teorii,“ uvedla kurátorka oddělení egyptologie a archeologie Carolyn Routledgeová.
Pátrání po původu mladého muže od počátku komplikovalo příliš málo informací. Není jasné, kdy a kde vlastně byla mumie v Egyptě objevena. Historici věří, že už kolem roku 1900. Když se dostala do rukou britského sběratele, neměla kolem těla obvyklé plátěné obvazy. Navíc byla v bohatě zdobené ženské rakvi. Do ní mumii pravděpodobně uložili vykradači hrobů, aby vše mohli prodat za co nejvyšší cenu. S identifikací nakonec pomohly materiály použité při balzamování.
„Způsob mumifikace byl velmi kvalitní. Při balzamování běžných egyptských mumií se používala pryskyřice ze stromů, které rostly na březích Nilu. Na této mumii jsme našli dovezenou pryskyřici z pistácií, které tehdy rostly jen v Iráku a Íránu. Při balzamování byl použitý také tymián, který pomáhal uchovávat tělo, a to po něm navíc i vonělo. Z toho usuzujeme, že tahle mumie musela být někdo důležitý,“ uvažuje historik Sieh Tse-Ching.
Mumii si budou moct lidé prohlížet celé tři měsíce v tchaj-pejském muzeu. Britská muzea v Boltonu, Durhamu a Leicesteru kromě ní zapůjčila i stovky dalších památek ze starověkého Egypta. Mumie mladého muže ale zůstává jedním z nejzajímavějších exponátů. Jestli se vědcům podaří rozplést pavučinu jejího původu až k Ramessovi II., ale může prokázat jen další výzkum.
3D mumie (zdroj: ČT24)