Londýn – Na olympijské hry již tradičně navazuje klání paralympioniků. Trénink lidí tělesně postižených je ještě o něco složitější než těch, kteří žádné fyzické problémy nemají. Třeba osmadvacetiletý Heinrich Popow si musí kromě závodních bot nasadit celou nohu. Pilně cvičí, aby mohl příští rok na hrách v Londýně reprezentovat Německo v běhu na 100 metrů. Právě technologické vynálezy pro paralympioniky jsou jednou z hlavních součástí her. Vedle sportovců tady proto budou měřit síly i takové novinky.
Na paralympiádě soupeří kromě sportovců i technologické novinky
Když bylo Heinrichovi devět let, dozvěděl se od lékařů děsivou diagnózu. V jeho levé lýtkové kosti byl vysoce progresivní nádor. Prošel řadou chemoterapií, nic ale nepomáhalo, a tak nakonec rodiče přistoupili na amputaci. Nadějnému malému fotbalistovi se tak zhroutil svět, se svojí sportovní láskou se mohl rozloučit. Heinrich se ale nevzdal a svoji protézu se naučil používat tak dokonale, že v sedmnácti letech ohromil paralympijské kapacity. Při svém prvním závodě v životě, bez jakéhokoli tréninku, zaběhl desátý nejlepší čas na světě. Zrodila se hvězda, které si brzy všimli i ve společnosti Otto Bock, která už téměř stovku let vyrábí náhrady končetin.
Firma Otto Bock je dnes jedničkou na trhu
„Když vyměním svoji nohu na běžné nošení za tu sprinterskou, je to, jako kdybych se vyzul ze značkových kožených bot a vzal si tenisky. V kožených botách se těžko běhá. Ve sprinterských protézách cítím lehkost, kterou pro svůj sport potřebuji,“ vysvětlil Heinrich. Popow získal silného sponzora, firma Otto Bock je dnes jedničkou ve sportovní protetice a její vývojáři využívají žhavé technologické novinky. Protézy se tu totiž vyrábějí ručně, denně jich mechanici sestaví osm až devět. Nejvíc zaměstnaní jsou ovšem během paralympiád. Chystá se na ně obvykle osmdesáti členný tovární tým. Jen v Pekingu v roce 2008 provedli asi tři tisíce oprav, v Londýně to bude podobné.
Továrna vyrábí osm různých druhů sprinterských protéz. Heinrich Popow a další špičkoví atleti vlastní nejmodernější typ C. Ten je vyroben ručně tak, aby odpovídal váze sportovce. Základem náhradní nohy je pružný, ohebný a také lehký materiál: uhlík. Díky tomu celá protéza neváží víc než 200 gramů. Vedle uhlíku tady najdeme také hliník, titanium a ocel. Například kolenní kloub se skládá z více než sto padesáti součástek, které zajišťují hladký pohyb. Každý kousek prochází tvrdými zátěžovými testy. „Normy pro sprinterské protézy jsou mnohem přísnější než u běžných protéz. Konstruujeme je tak, aby při pohybu vyvinuly co nejvíc energie. Jsou tedy pevnější a kladou větší odpor. Proto se někdy zdá, že při startu jsou poněkud roztřesené. Nejsou ovšem vyrobeny pro starty, ale pro maximální zátěž při vysoké rychlosti,“ podotkl hlavní technik společnosti Otto Bock Michael Hasenpusch.
Reportáž Hany Andělové (zdroj: ČT24)
Nabízí se otázka, jestli taková vymoženost nakonec nepředčí přirozené možnosti sportovce. V paralympijské komunitě se na toto téma živě debatuje. Existuje už i termín techno-doping, tedy zvýhodnění těch sportovců, kteří mají peníze anebo spíše štěstí na sponzory. Heinrich Popow ovšem už na začátku své kariéry dokázal, že patří mezi světové jedničky i s běžným vybavením. Od té doby sbírá jeden úspěch za druhým, paralympiády jsou jeho specialita.