Podle maďarského historika Lászlóa Karsaie by se důkazy o údajném Képíróově provinění jen těžko získávaly, neboť nejsou naživu žádní svědci masakru z roku 1942, při němž maďarské síly zabily v Novém Sadu v dnešním Srbsku na 1200 lidí, převážně Židů, Romů a Srbů. Maďarské vojenské dokumenty z let 1942 až 1944 navíc podle Karsaie zmizely a srbské úřady nedokázaly dodat žádný doplňující materiál.
Také historik Krisztián Ungváry soudí, že najít nezvratné důkazy o Képíróově provinění je po téměř sedmdesáti letech obtížné. Podle něj mohl být Képíró odsouzen nanejvýš z morálního hlediska. Zklamání nad tím, že se nepodařilo Képíróa usvědčit, vyjádřilo i izraelské Středisko Simona Wiesenthala. Smrt někdejšího četníka podle něj znemožnila potrestání člověka, kterého centrum řadilo mezi nejhledanější válečné zločince.
Levicový maďarský deník Népszava svou zprávu o úmrtí Képíróna nadepsal „Boží rozsudek“. List v článku konstatoval, že mnoho Maďarů se domnívá, že Képíró za války jen plnil rozkazy a nebyl válečným zločincem. Podle Népszavy nicméně část Maďarů soudí, že na podobné zločiny, jako byl masakr v Novém Sadu, by se neměla vztahovat promlčecí lhůta.
