Tallinn - Před dvaceti lety bylo Estonsko a Rusko jeden stát. Nyní mezi nimi stojí přísně střežená schengenská hranice. Řidiči čekají i hodinové fronty pro přejezd z EU do Ruska a naopak. Etničtí Rusové tvoří zhruba čtvrtinu obyvatel Estonska, zejména starší lidé se ale odmítají naučit estonsky, a nemají tak šanci získat estonské občanství. Ze 400 tisíc rusky mluvících obyvatel Estonska jich nemá občanství zhruba polovina.
Mezi Rusy a Estonci je hranice nejen jazyková
Kdo chce získat estonské občanství, musí zvládnout jazykové zkoušky. Jen tak může volit a pracovat ve státní správě. Ruská menšina to považuje za diskriminaci. Zejména starší generace estonsky vůbec nemluví. Na severovýchodě země je nejpočetnější ruská komunita, která má také největší problémy s integrací. V Narvě je prvním jazykem ruština, i když všichni státní úředníci, prodavači a podnikatelé mají povinnost poskytovat služby v estonštině.
„Když nepotřebujete občanství, je vám padesát a jste bývalý dělník ze Saratova, jazyk nepotřebujete. S ruštinou vyžijete, protože většina lidí jí mluví. Můžete i pracovat ve firmě, kde jsou rusky mluvící, takže naléhavá potřeba učit se není,“ vysvětluje novinář Jan Jogis-Laats.
Za posledních 20 let prošly výukou s pomocí evropských peněz tisíce lidí za miliony eur. Učili se, ale nedokázali se naučit. Estonština je obtížná a starším lidem jde hůř. Staroměstská škola v Narvě je svého druhu v zemi jedinou. Čtyři stovky žáků od sedmi do osmnácti let se tu učí dvojjazyčnou metodou z Kanady. „Dítě přijde do první třídy a všechny předměty se učí v cizím jazyce, tedy v estonštině. Hodíme ho do vody a plave. Nenásilně, hrou. Ve druhé třídě přidáme ruštinu jako rodný jazyk,“ popisuje ředitelka školy Taťána Stěpanovová. Žáci se učí i anglicky a německy. Ze školy vycházejí připravení na práci jinde v Evropě. Vzdělanostní propast mezi dětmi a rodiči tak roste - v Narvě stejně jako v Tallinnu, kde má jen 55 procent obyvatel estonský původ.
Rusové v Estonsku: stále problematické téma (zdroj: ČT24)