Greenpeace – z party nadšenců největší ekologická organizace světa

Amchitka – Občas je nazýváme ekoteroristy, jindy zase ekology a jedinými, kdo se vždy postaví na stranu životního prostředí. Řeč je o členech organizace Greenpeace. Nicméně i přes všechny zlé pohledy, které lze nezřídka kdy zaznamenat, právě díky jejich metodám přímé akce, při nichž se například přivazují na komíny továren, byla přijata řada opatření k ochraně životního prostředí. Z tuctu nadšenců, kteří 15. září 1971 vyjeli s rybářskou lodí zabránit jaderným pokusům u Aljašky, je dnes největší ekologická organizace světa s téměř třemi miliony členů.

Mobilizací zájmu veřejnosti mnohdy nebezpečnými kousky a organizovanými kampaněmi přispěla tato organizace například k přijetí Basilejské úmluvy (o omezení vývozu toxických odpadů), mezinárodního moratitoria na komerční lov velryb a na těžbu nerostů v Antarktidě. Napomohla také k přijetí zákazu ukládání radioaktivního a průmyslového odpadu do moře či zákazu potápění starých ropných plošin. Její kampaň přispěla též k zákazu používání tzv. ftalátů při výrobě hraček v řadě zemí. 

Kořeny Greenpeace sahají do roku 1970, kdy v kanadském Vancouveru skupina lidí v čele s Jimem Bohlenem, Paulem Cotem a Irvingem Stowem založila výbor Don't Make A Wave (Nedělejte vlny) s cílem zastavit jaderné pokusy u Aljašky. Následující rok v září zorganizoval tento výbor svou první protestní akci již pod názvem Greenpeace (Zelený mír). Dvanáct nadšenců se nalodilo na rybářskou loď Phyllis Cormack (pojmenovanou podle kapitána lodi Cormacka a jeho manželky) a vyrazilo k ostrovu Amchitka. 

Do blízkosti ostrova, jenž je součástí souostroví Aleuty a už v roce 1913 byl americkým prezidentem vyhlášen přírodní rezervací, úřady loď s aktivisty Greenpeace tehdy nepustily a jaderný pokus byl na Amchitce 6. listopadu 1971 proveden. Nicméně žádný další jaderný výbuch už na Amchitce USA neuskutečnily, veřejné mínění, rozbouřené akcí Greenpeace, už totiž nešlo ignorovat. 

Klíčovou postavou v historii Greenpeace se stal Kanaďan David McTaggart, který se k hnutí přidal v roce 1972, když odpověděl na jejich inzerát v novinách na pronájem lodi. S McTaggartovou lodí Vega se skupinka aktivistů vydala za dalším cílem - zabránit francouzským jaderným pokusům na atolu Mururoa v Tichomoří. Zastavit pokusy se jim sice nepodařilo, opět však přilákali pozornost veřejného mínění. 

V polovině 70. let vznikaly ve světě samostatné skupiny pod názvem Greenpeace, ale mateřská jednotka v Kanadě se mezitím dostala do dluhů a nebyla schopna hnutí koordinovat. A byl to právě McTaggart, který roztříštěné hnutí sjednotil a v říjnu 1979 založil organizaci Greepeace International se sídlem v Amsterodamu. 

Snad největší pozornost v dějinách hnutí vzbudila v červenci 1985 loď Rainbow Warrior plující do oblasti atolu Mururoa na protest proti francouzským jaderným pokusům. Agenti francouzské tajné služby ji v novozélandském přístavu Auckland vyhodili do vzduchu, přičemž přišel o život fotograf hnutí Fernando Pereira. Záležitost řešil soud a francouzská vláda musela vyplatit Greenpeace za loď finanční náhradu.