Rakouská integrační politika zatím zemi nepokojů ušetřila

Vídeň - Přestože se Rakousku a Vídni zatím vyhnuly nepokoje podobné třeba těm pařížským z roku 2005, dobře zvládnutá integrace přistěhovalců je možná nejdůležitějším faktorem, s nímž stojí a padá nejen úspěšná budoucnost jich samotných, ale i celé metropole. Rakouské úřady si dobře uvědomují, že vyčleňování, izolace a ghetta pro přistěhovalce jsou nejjistější cestou k podobným problémům, jaké už prožily Francie nebo Velká Británie. Právě proto podporují programy, které nabízejí cizincům to nejdůležitější: jazykové kurzy a seznámení s fungováním rakouských institucí – tedy přesně to, co nově příchozí z nejrůznějších koutů světa potřebují k tomu, aby mohli být součástí rakouské společnosti, nikoliv přežívat na jejím okraji.

„Nabízíme kurzy němčiny, ale není to čistě jazykový kurz. Pomáháme mladým imigrantům se co nejrychleji zorientovat v životě ve Vídni. Samozřejmě naučit se jazyk, ale také vědět, kde ho použít - na úřadech, při hledání práce nebo studijních možností,“ vysvětluje pracovník vzdělávacího centra Interface Wien Radostin Kaloianov.

Integrace cizinců není v Rakousku luxus, ale nutnost. K tomu, aby se o tom kdokoliv přesvědčil, stačí krátká procházka po Vídni anebo pár statistických dat. Lidé, kteří se narodili v zahraničí nebo jsou potomky rodičů narozených v zahraničí, je v Rakousku skoro pětina, ve Vídni je pak jejich podíl skoro dvojnásobný. Ve čtyřech vídeňských obvodech překročil 40 procent, absolutní rakouský rekord drží 15. vídeňský okrsek s více než 46 procenty obyvateli nerakouského původu. Jejich integraci se na vídeňském magistrátu věnuje celé jedno zvláštní oddělení.

Cizinci ve Vídni
Zdroj: ČT24

„Tato pestrá směs lidí je dnešní vídeňská realita. Jsou to občané jako všichni ostatní a mají stejný nárok na kvalitní servis jako ti, kteří ve Vídni už žijí několik generací,“ říká Ursula Struppeová, vedoucí oddělení magistrátu pro integraci.

Politici umírněných stran si přitom v Rakousku nemohou dovolit mnoho chyb - každého problému okamžitě využije krajní pravice. Svobodní například bijí na poplach kvůli situaci na vídeňských školách, kde podle nich děti cizinců snižují úroveň výuky. „Požadujeme, aby podíl dětí přistěhovalců ve třídách nebyl vyšší než zhruba 30 procent. Jedině pak se dá mluvit o integraci. Pokud je cizích dětí víc, tak se naopak ty rakouské musejí integrovat s nimi. Na mnohých školách ve Vídni je ale bohužel situace taková, že ve třídě sedí jen jedno nebo dvě děti rakouských rodičů,“ prohlašuje místopředseda vídeňských Svobodných Johann Gudenus.

Integrace cizinců v Rakousku
Zdroj: ČT24

Podobné omezení ale nelze realizovat ani matematicky, protože celkový podíl nerakušanů mezi vídeňskými školáky je mnohem vyšší než třetinový; v praxi by tak musely pro ty ostatní vzniknout zvláštní školy nebo třídy, v nichž by byli jen sami mezi sebou. To je podle odborníků cesta do pekel, respektive k tomu, aby někteří z těchto cizinců jednou vzali do ruky basebalové pálky nebo zápalné lahve.

„Procento dětí přistěhovalců o ničem nevypovídá, je to jen statistický údaj, který se ale často zneužívá k vyvolávání paniky. Někdo řekne, že ve třídě je 70 procent cizinců, a naše děti se proto nic nenaučí. Pak tam přijdeme a zjistíme, že sice někdo má problémy s němčinou, ale většina z nich se sice jmenuje cizokrajně, ale mluví vídeňsky stejně dobře jako moje vnučky,“ říká Struppeová.

Reportáž Jana Moláčka (zdroj: ČT24)
Vydáno pod