New York – Palestinci se dnes chystají podat v OSN žádost o plné uznání státnosti. Pokud by uspěli, stala by se Palestina 194. samostatným členem OSN. O žádosti palestinské delegace bude rozhodovat 15členná rada bezpečnosti OSN. Jak to bude celé probíhat a co by mohlo všechno dnes a v následujících dnech nastat? Nabízíme několik otázek a odpovědí.
Palestinská žádost v OSN: Sedm otázek a odpovědí
Co by Palestinci úplným členstvím v OSN získali?
Úznání v OSN by dalo Palestině lepší přístup k mezinárodním orgánům, jako je například Mezinárodní trestní tribunál nebo Rada pro lidská práva. Ty by mohly pomoci Palestincům vyvinout silnější mezinárodní tlak na Izrael, aby uznal dvoustátní uspořádání.
Proč Palestinci podávají žádost právě teď?
Lídři palestinské samosprávy udávají hned několik důvodů. Za prvé se jim prý podařilo za poslední dva roky výrazně pokročit v budování politické a bezpečnostní infrastruktury, která je nutná pro udržení samostatného státu. Palestinci rovněž odkazují k datu 21. září 2011, které před rokem označil americký prezident Obama za termín, do kdy by měla proběhnout jednání s Izraelem o dvoustátním uspořádání. Stejně tak si dalo letošní září za cíl, do kdy se má urovnat spor i takzvaný Blízkovýchodní kvartet.
Kdo souhlasí s Palestinci, kdo je proti?
V 15členné Radě bezpečnosti OSN mají Palestinci sice podporu většiny států, jenže proti jsou Spojené státy, které mají jako stálý člen RB OSN právo veta. A USA už avizovaly, že ho využijí. Proti palestinské žádosti je přirozeně i Izrael.
Palestina tak nemá v podstatě žádné šance na to, aby získala plné členství v OSN. Může ale ještě využít rezoluci Valného shromáždění OSN číslo 377. Ta umožňuje v zájmu zachování míru převést některé pravomoci rady právě na Valné shromáždění. Tady mají Palestinci podporu více než 120 států ze 193.
Proč jsou Izrael a USA proti?
Spojené státy i Izrael považují palestinskou žádost za jednostranný krok, který brání možnosti dosáhnout mírového řešení konfliktu.
Izrael se především nemůže smířit s tím, že by hranice nového palestinského státu měly vzniknout podle rozdělení hranic v roce 1967, což by výrazně zasáhlo do života asi 300 tisíc židovských osadníků na západním břehu.
Podobný názor mají i USA, které vybízejí k obnovení jednání. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová říká: „Pevně věříme, že přímá cesta k míru a dvěma státům nevede přes New York, ale měla by jít přes Jeruzalém a Ramaláh.“
Pokud by Palestina uspěla v OSN, jaký to bude mít vliv na vztahy s Izraelem?
Mnozí se shodují, že pokud by byla Palestina uznána jako samostatný stát, vyhrotilo by to vztahy s Izraelem, které jsou už tak na bodu mrazu. Z Izraele už zaznívají návrhy, že by měly následovat jednostranné akce jako například připojení regionu západního břehu zpět k Izraeli nebo zrušení dohod z roku 1993 z Osla, které daly základ vzniku samostatné palestinské samosprávy. Taková opatření ze strany Izraele by si zákonitě musela vyžádat palestinskou reakci a je tak možné, že by vybuchla v regionu nová vlna násilí.
Co dává v sázku palestinská delegace?
Palestinská delegace svým krokem v OSN riskuje, že kromě případných odvetných opatření ze strany Izraele nebo Spojených států, by mohla ztratit i podporu samotných Palestinců. Politické hnutí Hamas, které ovládá pásmo Gazy, například strategii v OSN nepodporuje. Hamas usiluje o vznik palestinského státu nikoliv podle hranic z roku 1967, ale podle hranic z dob, než vznikl Izrael.
Jak jsou na tom teď vztahy mezi Izraelem a Palestinou?
V současnosti neprobíhají mezi Palestinou a Izraelem žádná jednání. Poslední rozhovory krachly loni, když Izrael odmítl obnovit zmražení výstavby židovských osad na západním břehu.