Tisk o prohození funkcí v Kremlu: Fraška, rošáda, věčná volba

Moskva – Kritikou na adresu víkendového sjezdu ruské vládní strany Jednotné Rusko nešetří ruská ani zahraniční média. „V úřadech si mohou škrtnout výdaj na pořízení nového obrazu státníka,“ píše moskevský bulvár ke skutečnosti, že premiér Vladimir Putin a prezident Dmitrij Medvěděv se dohodli na výměně svých funkcí. Putin se vrací do prezidentského křesla, které v roce 2008 opustil. Evropský tisk oznámení o chystané výměně komentuje vesměs jako v podstatě očekávanou, ale přesto svou triviálností překvapivou rošádu. Některé komentáře se domnívají, že tato „fraška“ je především ke škodě Ruska a jeho dalšího rozvoje.

Scénář bylo snadné předpovědět, ale přesto všechny zklamal, napsal podnikatelský list RBK Daily. Budoucí vládu Dmitrije Medvěděva je možné jen politovat. Bude muset podniknout ta nejméně populární opatření, do nichž by se Medvěděv v prezidentské funkci nikdy nepustil.

Dopisem nejmocnějšímu ruskému politikovi komentuje výsledky sjezdu Jednotného Ruska list Moskovskij komsomolec. „Není to volba na příštích 12 let, je to volba navždycky,“ napsal list Putinovi. „Když jste plánoval svou 'rošádu', nebral jste ohled na veřejné mínění, na politiku ani ekonomiku. Bral jste v úvahu jen úspěchy lékařské vědy, které vám umožní, abyste se za 12 let stal nejmocnějším mužem planety. Koupíte si věčnost a problém voleb nebo dalších prezidentů odpadne sám od sebe jako shnilá omítka,“ napsal list v článku, který s odkazem na Putinovu minulost v KGB nazval „Hrdinství rozvědčíka“.

Rusko návratem Putina do Kremlu riskuje ztrátu příštích šesti let. Nedojde-li k vážným změnám, můžeme v příštích letech čekat stagnaci, napsal otec sovětské perestrojky a bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov v opozičním listu Novaja gazeta.

Ne všechny reakce jsou ale negativní. Státní agentura ITAR-TASS publikovala komentář nazvaný „Tandem jako zrcadlo ruské demokracie“. Podle autora se přepočítali ti, kdo chtěli z ruské politiky vyloučit jeden z jejích dvou pilířů. „Dnešní Rusové potřebují hrdiny naší doby. Potřebují hrdiny - vítěze. Dva prezidenti – co může být víc hrdinského? Tak je utvořena dnešní ruská skutečnost, právě v tomto tandemu Rusové hledají odpověď na otázku, jací dnes jsou a jací budou zítra,“ napsala ruská agentura. Soužití Medvěděva a Putina na špici ruské politiky označila za „vnitřní pluralismus“.

„Fraška v Moskvě: Ohlášený návrat Putina do prezidentského úřadu potvrzuje nezadržitelný úpadek ruské politiky,“ píše španělský deník El País. „Místo soutěže různých politických sil nastala v Rusku simulace, kterou Kreml inscenuje až do nejmenšího detailu. Medvěděv při svém nástupu do úřadu vzbudil naději, že chce vyvést zemi z autoritářství. Toto očekávání se ale nesplnilo. Rusko stojí opět v bodě nula,“ míní list.

„Jak Putin, tak Medvěděv znovu drsným způsobem zkompromitovali politický systém Ruska. Prohlášení obou protagonistů na sjezdu, že jejich krok poslouží blahu země, je vrcholem drzosti. Oznámená výměna úřadů, v níž Medvěděv sloužil jako přidržovač třmene pro Putina, odhaluje celou Medvěděvovu dosavadní zdánlivě liberální a pluralistickou politiku jako prázdnou nádobu. Vládní reformy, prezentované Medvěděvem i Putinem jako posílení stability země, se na daném pozadí ukazují jen jako samoúčel sloužící k zachování moci,“ míní švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.

Švédský deník Dagens Nyheter míní, že „těžko lze brát ruskou demokracii vážně, když podivný vůdčí tandem Putin - Medveděv bude pokračovat obráceně a Rusko se tak vlastně stává státem jedné strany. Země potřebuje být na všech úrovních demokraticky přebudována, proto je pouhá výměna nejvyšších úřadů neštěstím. V nejlepším případě by to mohlo vést k protestům a debatám. Byla by to aspoň nová šance pro ruskou občanskou společnost.“

Podle liberálního rakouského deníku Der Standard „se účeloví optimisté mýlili a pesimisté dostali za pravdu. Ukázalo se, že na ruské poměry liberální Medvěděv není ničím jiným než jen místodržícím svého mentora Putina. Jejich výměna postů zachovává zdání ústavnosti, současně byl ale mandát prezidenta rozšířen na šest let. Pokud se nestane něco zcela výjimečného, bude Putin a jím vytvořený systém formovat Rusko ještě celou čtvrtinu 21. století.“

Maďarský deník Népszabadság míní, že „v důsledku neexistence jakékoli politické soutěže v Rusku nemění ohlášená výměna funkcí mezi Putinem a jeho Sanchou Panzou nic na skutečných mocenských poměrech. Putin diktoval a jeho služebník z Petrohradu využíval svou prezidentskou moc jen natolik, nakolik to premiér chtěl a dovoloval. Výjimku představuje jediný případ – když Putin přirovnal zásah NATO v Libyi ke křižáckému tažení, tehdy to dobrým chováním pověstný Medvěděv rychle korigoval. Putin jen povolil uzdu své zlobě nad tím, že Rusko ztratí Kaddáfího pádem velké zbrojní zakázky. Medvěděv naproti tomu věděl, že se pro zemi snažící se o obnovu svého velmocenského statusu prostě nesluší dávat veřejně najevo své zklamání.“