U Marshallových ostrovů si budou žraloci žít jak v bavlnce

„Ze zhruba 1 400 paryb je ohrožena asi třetina žraloků. Patří tam ty největší druhy, které mají největší ploutve. Lidé je totiž zabíjí především pro kulinářské účely. Řežou jim ploutve zaživa a ta bezploutvá těla hází zpět do moře. To je pro ně asi největší hrozba,“ podotkl Kůs. Další věc, která decimuje celé rybí populace, je podle zoologa průmyslový rybolov. Většina žraloků se totiž živí rybami, a tak potom nemají co jíst. „Žraloci se pomalu rozmnožují, trvá až deset let, než dospějí. To je strašně dlouhá doba mezi rybovitými obratlovci. Mám strach, že se dočkáme doby, kdy některé druhy žraloků vymizí úplně,“ dodal.

Marshallovy ostrovy, které obývá pouhých 68 000 lidí a které jsou rájem potápěčů a turistů, na projektu spolupracovaly s ekologickou organizací Pew Environment Group, která sídlí ve Spojených státech. Marshallovy ostrovy přebírají štafetový kolík od dalšího malého pacifického státu Palau, který před dvěma roky založil tehdy největší žraločí rezervaci na světě. Po něm následovaly další země, jako například Bahamy v Atlantském oceánu. Příspěvkem Marshallových ostrovů se území, na němž jsou žraloci v oceánu chráněni, rozrostla na 4,6 milionu kilometrů čtverečních (zhruba velikost Evropské unie).

Rodičovské povinnosti ale žralokům nic neříkají. U některých ryb funguje dle Kůse třeba to, že samečci přináší čerstvou vodu na svá mláďata, u žraloků ale ne. „Žraloci nejsou jen zabijáci, ale především zvířata, která si zaslouží obdiv. Na jednu stranu je pochopitelné, že se jich lidé bojí. Na druhou stranu bychom si ale měli uvědomit, že my jsme v moři hosté. Žraloci jsou vrcholoví predátoři, kteří udržují rovnováhu moří,“ vysvětlil zoolog.

Marshallovy ostrovy leží v Mikronésii a jsou tvořeny dvěma souostrovími Ratak a Ralik, která mají celkem asi 31 ostrovů. Nejznámější z nich jsou ostrovy Bikini a Eniwetok, které v letech 1946–1958 sloužily Spojeným státům jako jaderné střelnice.