Moskva - Ruská vláda dnes ostře reagovala na středeční oznámení o rozmístění amerických plavidel s protiraketovými střelami na námořní základně ve Španělsku. Označila to za snahu Washingtonu vytvářet „hotová fakta“ a pohrozila, že takový postup hrozí ukončením rusko-americké spolupráce v protiraketové obraně.
Moskvě se nelíbí americko-španělské raketové námluvy
„Další krok USA při uskutečňování 'fázového adaptivního přístupu' k budování protiraketové obrany v Evropě může vyvolat jen znepokojení, protože už v první fázi jeho realizace dochází k podstatnému navýšení protiraketového potenciálu USA v evropské oblasti,“ uvedla ruská diplomacie.
Ruská strana považuje americkou praxi hotových faktů v otázkách protiraketového vybavení Evropy za nepřijatelnou, protože bez kolektivního posouzení, bez zohlednění názoru všech zainteresovaných zemí jsou přijímána řešení schopná ovlivnit stav bezpečnosti a stabilitu v euroatlantickém prostoru, dodává prohlášení. „Pokud se budou události nadále vyvíjet tímto způsobem, bude zničena šance přeměnit protiraketovou obranu z předmětu soupeření na předmět spolupráce, jak to umožňovala dohoda rady Rusko-USA uzavřená na Lisabonském summitu loni v listopadu,“ zdůrazňuje prohlášení.
Moskva tak reaguje na čtvrteční oznámení, že USA a Španělsko se dohodly na rozmístění amerických lodí s protiraketovým systémem AEGIS vybaveným střelami SM-3 na námořní základně Rota u Cádizu. Lodě tam mají začít operovat nejpozději v roce 2013. Šéf Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen poté ocenil Španělsko jako člena NATO, který se angažuje do kolektivní obrany Evropy.
Protiraketový systém NATO budují a financují hlavně Spojené státy a je vnímán jako kompromis Washingtonu vůči původně zamýšlenému americkému systému, v jehož rámci měla být raketová základna v Polsku a radar v Česku. Proti tomu ostře vystupovalo Rusko, které v tom spatřovalo vlastní ohrožení. Plán byl nakonec prezidentem Barackem Obamou změněn, „odlehčen“ a Česko z něj vypadlo. Na nové formě štítu se všech 28 členských zemí NATO shodlo v roce 2010. Rusko má i proti tomuto „odlehčenému“ protiraketovému štítu výhrady a žádá, aby aliance od projektu upustila, nebo do něj Rusko zapojila. Spolurozhodování Moskvy však aliance nechce připustit.