Starověké Leptis Magna klidně ční nad zmatkem války

Benghází – Je jedním z nejvýznamnějších architektonických odkazů Římské říše. Středomořské město Leptis Magna, po staletí pohřbeno pod mohutnými vrstvami písku. To mu paradoxně prodloužilo a možná i zachránilo „život“. Až začátkem dvacátého století byl písek z Leptis Magna odvážen co nejdál, aby ho znovu nezavál. Největší nebezpečí pro Leptis Magna znamenala probíhající válka a pád Muammara Kaddáfího. Spojenci oznámili, že město je na seznamu cílů jejich bombardování, protože předpokládali, že v něm Kaddáfího vojáci ukryli střely grad. Nakonec se válka Leptis Magna nedotkla a architektonický klenot tak může dál v klidu sledovat běh dějin kolem sebe.

Brána Septima Severa, římského císaře, který se zasloužil o výstavbu nejdůležitějších budov města, stojí majestátně rozkročena nad římskými cestami. Septimus Severus se zde narodil a nelitoval prostředků na budování města, z něhož učinil třetí nejvýznamnější místo severní Afriky. Leptis Magna byla díky němu schopná konkurovat Kartágu i Alexandrii.

Z Leptis Magna vedly cesty na západ i na východ, podél pobřeží Středozemního moře, na jih, do hloubky afrického kontinentu, a na sever k přístavu. Na oblouku brány jsou zachované plastiky, z písku kolem se zvedá město. Přežilo několik tisíciletí válek a nepokojů jako odkaz minulých generací Libyjců a dokázalo odolat i nejnovější revoluci, která svrhla Muammara Kaddáfího.

  • Leptis Magna zdroj: ISIFA
  • Leptis Magna zdroj: ISIFA

Místní lidé spolu s archeologickým dohledem místo v době bojů nepřetržitě střežili. Muzeum převezlo své cenné sbírky do několika dobře hlídaných skladů. Jeho ředitel šel dokonce ještě dál a několik kopií inventáře sbírek předal přátelům v Tripolisu, vzdáleném asi hodinu jízdy autem. Aby se v případě zničení města neztratily dokumenty o jeho historii. Hůř dopadlo Benghází, vzdálené asi den jízdy na východ. Z tamního muzea byly ukradeny nejcennější artefakty.

K tomu, co se nazývá poklady Benghází, se řadí 7000 vzácných a cenných mincí z období Alexandra Velikého, který žil v letech 356 až 323 před naším letopočtem. Muzejní sbírka v Benghází obsahovala ještě další předměty z tohoto období, všechny z nich jsou nezměrně významné a nenahraditelné.

UNESCO vede pátrání po ukradených artefaktech ve spolupráci s Interpolem. Ten rozeslal celníkům popis uloupených předmětů sbírky s nadějí, že se artefakty podaří zachytit. UNESCO je také v kontaktu s aukčními síněmi, sběrateli a obchodníky se starožitnostmi a upozornilo je, že pokud se tyto předměty objeví na trhu, půjde o nelegální obchod.