Moskva - Sněžný muž yetti znovu vyvolává vášnivé debaty mezi zastánci a odpůrci jeho existence. Prvně jmenovaná skupina uspořádala na jihozápadě Sibiře mezinárodní konferenci s expedicí, při níž prý narazila na čerstvou yettiho stopu. Tým dokonce tvrdí, že je chycení tohoto stvoření nejblíže v historii. Oficiální vědecké kruhy ale zůstávají skeptické.
Yetti existuje, tvrdí Rusové. Málokdo jim ale věří…
Na seznam domnělých útočišť yettiho se nejnověji zapsala Azaská jeskyně v jižní části Kemerovské oblasti v podhůří Altaje. Organizátoři mezinárodní expedice přijali nález chlupu a dvou rozměrných šlápot jako další důkaz. „Ty objevy jdou už do tisíců. Ale lidi to nechtějí uznat. Dokonce ani kdybychom jim přinesli samotného sněžného muže, živého nebo mrtvého, tak skeptiky nepřesvědčíme,“ tvrdí Igor Burcev z moskevského Mezinárodního centra hominologie.
Pátrání po sněžném muži má v Rusku dlouhou tradici. V 50. letech dokonce při zdejší Akademii věd vznikla na příkaz tehdejšího sovětského vedení zvláštní komise, která se této otázce věnovala. Nabídku stát se členem komise dostal v 60. letech i evoluční biolog Alexej Jablokov. Z vědeckých důvodů ale odmítl: domnívá se, že jde jen o pohádku, která se nejspíš udrží navěky. Lidé si podle něj zjevně přejí podobné neobyčejné věci, záhady a divy. V existenci humanoidního tvora na Sibiři věří i ruský boxerský šampion v supertěžké váze Nikolaj Valujev, jehož tělesné proporce si s yettim nijak nezadají.
I sám autor vysokoškolské učebnice evoluční nauky Jablokov by si prý přál, aby yetti existoval. Ví ale, že z vědeckého hlediska to je vyloučené. To ovšem nijak nebrání tomu, aby si v Kemerovské oblasti ze sněžného muže neudělali hlavní atrakci pro turisty. Právě na to poukazují i kritici: tvrdí, že celá expedice má za cíl učinit z oblasti oblíbenou turistickou destinaci a nemá žádný vědecký základ. Namítají, že vědecký tým zatím nemá žádnou fotografii či DNA. Tvrzení je založeno jen na ohnutých a zlomených větvích, jedné nejasné stopě ve sněhu a chomáči šedivých vlasů.
Reportáž Pavla Vondry (zdroj: ČT24)